Nová verze linuxového operačního systému Ubuntu přijde s mnoha novinkami. Kromě těch pod kapotou však do očí bije ta nejviditelnější proměna: přechod na styl ovládání, jaký znají uživatelé Mac OS X od společnosti Apple. Nové vydání tedy už nebude evoluční, jak tomu bývalo doposud, ale teď už opravdu i revoluční.

Ubuntu v nové verzi vyjde sice až příští měsíc (stále plní půlroční plány vydávání), ale už teď se podívejme, jak vývojáři Canonical společně s komunitou systém proměnili. Na rozdíl od jakýchsi dílčích evolučních kroků můžeme prohlásit, že Ubuntu projde změnou revoluční, jak to vlastně hlásá i Canonical. Pro někoho to sice může být změna příjemná, pro další skupinu uživatelů však až příliš velký zásah.

Ubuntu je bezesporu jedním z nejpoužívanějších desktopových operačních systémů s linuxovým jádrem. Ne-li tím nejpoužívanějším. I když neustále vzbuzuje vášně, ty negativní hlavně u uživatelů ostatních linuxových distribucí, společnosti Canonical nejde upřít to, že v roce 2004 vydáním první verze Ubuntu změnila spoustu věcí, díky nimž od té doby mnohé linuxové systémy byly po jeho vzoru s každou novou verzí více a více uživatelsky přívětivější.

I teď nelze na vývoji Ubuntu nevidět držení se vlastního směru, který bývá často kritizován, zejména z končin konzervativnějších uživatelů a vývojářů. Canonical ještě před koncem minulého roku oznámil několik zásadních změn, kterými Ubuntu projde. A změny to jsou dost podstatné. Jak se Ubuntu povede, však ukáže až reakce jeho uživatelů.

První změnou, které se uživatelé dozajista všimnou okamžitě, je postupné nahrazování klasického grafického prostředí GNOME prostředím Unity, které Canonical původně vytvořil pro netbookovou edici Ubuntu. Nakonec se však firma rozhodla tento nový kabát nasadit i na normální desktopovou edici.

Důvodem je jednak snaha Canonicalu „o revoluci v používání desktopu“, jak firma sama říká, jednak příchod nového Gnome Shellu, který se objeví napříč ostatními linuxovými distribucemi sázejícími na Gnome. Jenže Gnome Shell v rámci Gnome 3 zatím vyvolává rozporuplné reakce. Ne že by ale Unity nebylo o nic méně kontroverzní.

Gnome 3 - více snímků najdete na webových stránkách projektu, na adrese Gnome3.org.

Mezi Unity a Gnome Shell je několik podobností. Nicméně jedna do očí bijící odlišnost tady je… Spojení Unity a Ubuntu vypadá jako návrat do 80. a 90. let minulého století – podobnost s grafickým rozhraním operačního systému Macintoshů je velice nápadná, ale vlastně úmyslná.

Mac OS v roce 1984 - všimněte si panelu s globálním menu (nabídka úkonů s níže otevřeným oknem). Na toto chování teď sází i Ubuntu / Wikimedia

Změny v grafickém rozhraní byly znatelné už na několika minulých verzích. Ubuntu se po appleovské cestě vydalo v nedávné minulosti, kdy to bylo patrné na proměně systémové oblasti panelu (ikonek vedle hodin), změnou umístění tlačítek oken ze standardní pravé strany nalevo a dalšími drobnosti. Jestliže KDE4 je spíše podobné Windows, a jeho používání by nemělo být pro uživatele Windows problém, Canonical míří na milovníky Mac OS X a přináší jim do Ubuntu rysy, na které jsou zvyklí z produktů Applu. Nicméně otázkou zůstává, kolik uživatelů počítačů od Applu od Mac OS X migruje k Ubuntu.

Nahoře ikony na panelu v Mac OS X, dole totéž v Ubuntu...

Podobnosti Ubuntu s Mac OS X opravdu nejsou už jen kosmetické – kromě systémových ikon nebo tlačítek oken umístěných nalevo totiž Ubuntu v rámci grafického rozhraní Unity ztrácí ovládací prvky/menu z oblasti spuštěných oken a přesouvá je na horní globální panel. Naprosto stejně tomu je u Mac OS X.

Nahoře ikony na panelu v Mac OS X, dole totéž v Ubuntu... / Ubuntu.org

Další podobností je použití docku namísto panelu se spuštěnými úlohami. Ubuntu má často kvůli velikosti tlačítek a dalším grafickým prvkům problém zobrazovat dialogy a mnohá okna aplikací na menších displejích (typicky u netbooků). Ubuntovský „dock“ byl proto umístěn svisle na levou stranu displeje, nikoli vodorovně na spodek obrazovky (kde by oknům a dialogům ubíral ještě více místa).

Z tohoto panelu se spouštějí nejen aplikace, ale i používané osobní složky, resp. uživatel může přepínat mezi jednotlivými virtuálními plochami. Protože jde o dock, minimalizují se do něj i běžící aplikace – na obrázku si ji všimnete díky malé šipce.

Orientace na grafické prvky a způsob ovládání známé z Mac OS X zakladatel společnosti Canonical Mark Shuttleworth ohlásil už v roce 2008. Ubuntu podle plánů má nejen dohnat kvalitu ovládání systému od Applu, ale dokonce jej předehnat. Odvážný plán však může narazit nakonec nejen svým provedením, ale ztroskotat může i na reakci uživatelů. Ne každý je totiž příznivcem ovládání Mac OS X a ještě větší počet uživatelů s ním ani pracovat neumí, protože (nejen v našich končinách) nejsou Macintoshe tak rozšířené.

Je dost pravděpodobné, že uživatelé Ubuntu si vydupou, aby klasické Gnome 2 bylo v systému dostupné dlouhou dobu a stále existovala možnost volby. U Gnome 3 se totiž dá očekávat podobně bolestný proces vývoje a přechodu jako v případě KDE4. Ne všichni jsou ochotni zvykat si na nové ovládání systému – což šlo vidět i na reakcích způsobených „pouhým“ prohozením umístění ovládacích prvků oken.

Co vy? Máte raději konzervativní přístup, nebo se těšíte na každou změnu v grafickém rozhraní operačních systémů?