Mezinárodní tým astronomů pořídil snímky nejslabších hvězd, které kdy byly pozorovány v kulových hvězdokupách. Jejich zkoumáním se lze dostat blíže k zjištění, jak dlouho trvalo, než se tato nejstarší hvězdná seskupení v kosmu zformovala.

Díky Hubbleovu kosmickému teleskopu se astronomům podařilo získat několik set snímků s vysokým rozlišením, na kterých nalezli ty nejslabší hvězdy z kulové hvězdokupy NGC 6397. Ta leží v souhvězdí Oltáře a se vzdáleností 8.500 světelných let od Země je druhou nejbližší hvězdokupou.

"Světlo z těchto hvězd je slabé jako světlo svíčky položené na Měsíci a pozorované ze Země," řekl pro časopis New Scientist profesor Harvey Richer z University Of British Columbia.

Ve hvězdokupě NGC 6397 vědci zkoumali dvě rozdílné hvězdné populace, červené a bílé trpaslíky. Červení trpaslíci jsou velmi málo hmotné hvězdy, které i přes svou malou hmotnost – činící jen asi osm procent hmotnosti Slunce – jsou ještě schopny ve svých jádrech spalovat vodík a udržovat stabilní jaderné reakce. Zato bílí trpaslíci jsou pohasínajícími pozůstatky hmotnějších hvězd, které už kdysi své jaderné palivo vyčerpaly a pod vlastní tíhou, která nebyla kompenzována tlakem pocházejícím z jaderných reakcí, se zhroutily.

Měřením teplot bílých trpaslíků astronomové mohou vypočíst stáří hvězd. Tahle informace je nezbytným vodítkem k určení stáří kulových hvězdokup, které vznikly už v mladém vesmíru.

Zkoumání prastaré populace bílých trpaslíků je také jedinou cestou ke zjištění původního počtu hmotnějších hvězd ve hvězdokupě.

"Tyto hvězdy, které zemřely před dlouhou dobou, byly jedny z prvních objektů ve vesmíru," říká dále profesor Richer. "Určení jejich stáří vymezuje hranice pro stáří vesmíru."