Omílá se to sice dokola, ale fyzici a inženýři pracující v odvětví výroby čipů dobře vědí, že miniaturizovat součástky nepůjde donekonečna. Přitom neustálé snižování rozměrů součástek s sebou nese mnoho výhod: taková zařízení jsou méně energeticky náročná, účinnější a výkonnější (například na jeden čip se vleze více dílčích tranzistorů).

Při miniaturizaci však vědci musejí překonávat různé fyzikální překážky (hlavně co se týče ztrát elektrického proudu ― tento problém se objevil už u výrobní technologie 90 nm a přetrvává i dnes). Už v nedávné minulosti se musela řešit řada svízelí, která však díky pokročilejší technologii byla jakžtakž vyřešena. Dnešní čipy společnosti Intel jsou vyráběné 45nm technologií (nanometr je miliardtina metru), ale určitě ještě nejsou tím posledním ve vývoji. Intel oznámil, že chce už v příštím roce na trh uvést nové procesory stavěné na vzdálenostech 32 nanometrů.

Ovšem ještě níže chce postoupit společnost IBM. Ta teď oznámila, že se vrhá na výrobu čipů s výrobní technologií na 22 nanometrech. Klíčem k úspěchu v inovativním výrobním postupu jsou nové matematické modely, díky kterým se příslušně upraví tvar masek (ty se používají při fotolitografii zárodku čipu) a taky charakteristika světelného zdroje, kterým se do zárodku procesoru vysvěcují obvody. Nová technologie má pomoci hlavně při výrobě flash pamětí NAND a paměťových karet cestou klasické litografie.