O globálních změnách klimatu se hovoří čím dál víc. Nová práce na tomto poli vědy ukazuje, že klimatické změny mohou mít náhodnou povahu a nemusejí souviset ani s vnějšími periodickými vlivy Slunce.

Peter Ditlevsen z Ústavu Nielse Bohra Kodaňské univerzity publikoval práci, ve které se touto otázkou zabýval. Vyšel z údajů získaných mnoha výzkumnými skupinami, kterým se podařilo získat vzorky grónského ledu z hloubky až tří kilometrů. Led z takovéto hloubky je velmi starý a skrývá mnoho důležitých informací o klimatu, které na Zemi panovalo před mnoha tisíci lety. Některé z těchto vzorků jsou staré více než sto dvacet tisíc let.

Analýza ledu ukázala, že dramatické klimatické změny několikrát nastaly během glaciálního období. Během této epochy došlo až k šestadvaceti náhlým teplotním změnám o sedm až deset stupňů.

Podle modelů současné globální oteplování během příštích sta let způsobí nárůst průměrných teplot asi o dva až pět stupňů. To tehdy, pokud lidé nesníží emise skleníkových plynů. Následkem pak bude nejen zvýšení hladiny oceánů, ale také výskyt velkých výkyvů počasí.

Dřívější údaje napovídaly, že šestadvacet klimatických posunů v glaciálním období mělo periodický charakter. Jak se zdá, vyskytují se každých 1470 let. Tu a tam se ale řetěz přeruší a posuny se objevují co tři a až čtyři tisíce let. Proto se Peter Ditlevsen z Institutu Nielse Bohra rozhodl prozkoumat, jestli klimatické posuny jsou opravdu periodické, nebo jestli jde jen o náhodné jevy.

Pravděpodobnost periodicity zkoumal matematickými modely a zaměřil se na časové intervaly mezi jednotlivými posuny. Došel k závěru, že je pravděpodobnější, že klimatické posuny jsou spíše náhodného charakteru. Podle jeho výzkumu se nejedná o jev vyskytující se s železnou pravidelností. Jestliže se nemýlí, jeho zjištění bude velmi důležité pro pochopení příčin globálního oteplování a zvláště k předpovědím klimatických posunů.