Jeden z mediálně nejznámějších hackerů na světě tvrdí, že hledal tajné materiály o UFO, jež má držet americká vláda. Pátrání po mimozemském životě z něj v očích amerických úřadů žádného romantického nadšence neudělalo ― byl označen za nejnebezpečnějšího hackera na světě a hrozí mu, že zbytek života stráví ve vězení.

Nezaměstnaný britský občan Gary McKinnon (42), zaměřením systémový administrátor, se mezi lety 2001 a 2002 naboural do 97 vládních a vojenských počítačů USA označených nejvyšším stupněm utajení. Napadené počítače patřily americké armádě, vzdušným silám, námořnictvu, ministerstvu obrany a Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Necelá stovka hacknutých strojů je však co do počtu všech počítačů, ke kterým měl McKinnon přístup, zanedbatelná. McKinnon jich totiž prohledal celkem 73 000.

Britský hacker se hájí tím, že nechtěl způsobit žádné škody a ani jej nezajímaly tajné informace o americké armádě či vládě ― říká, že se jen chtěl dostat k utajovaným dokumentům o UFO.

Amerika jej označuje za teroristu

Americká vláda však pro jeho koníček a nadšení ohledně mimozemských civilizací a dalších konspiračních teorií pochopení nemá. Vyšetřovatelé navíc předložili důkazy, jež jasně ukazují, že McKinnon nehledal zmíněné materiály o UFO, jak tvrdí, ale naopak ve více než dvou tisících důležitých systémech smazal celkem 2 455 uživatelských účtů a také odstranil data z mnoha vojenských počítačů včetně záznamů z Námořní muniční základny Earle v New Jersey (Naval Weapons Station Earle). Podle obžaloby měl také z napadených počítačů armády, námořnictva, vzdušných sil i NASA zkopírovat citlivá data. Celkové škody, které způsobil, byly vyčísleny na zhruba 700 000 dolarů.

Americké úřady kvalifikovaly McKinnonův čin jako teroristický útok. K napadení systémů muniční základny v New Jersey došlo jen chvíli po teroristických útocích z 11. září 2001. McKinnon tamní síťovou infrastrukturu ochromil natolik, že byla prakticky vyřazena z provozu. Zhruba tři stovky počítačů po celý týden nefungovaly. Po celou dobu nebyla základna s to zásobovat municí a dalším vybavením americká bojová plavidla v Atlantiku.

Po událostech z 11. září byla vláda a armáda Spojených státu vyděšena ― byla zde totiž vážná podezření, že jde o organizovaný útok Al-Káidy, která mohla chystat další a silnější útoky. Existovaly i obavy z možného napadení USA ze strany některé ze zemí tzv. Osy zla. Navíc ve Spojených státech probíhalo vyšetřování antraxových vražd, takže obavy z dalších útoků byly o to větší. 

Vyšetřování následně ukázalo, že stopa nevede k Al-Káidě, ale do Londýna k nezaměstnanému počítačovému nadšenci. Zjistilo se, že McKinnon svůj první útok na chráněné americké počítače podnikl 7. dubna 2001, ale nikdo jej nepostřehl. První vodítka ukazující na proniknutí neznámého útočníka do vládních a armádních sítí americká strana získala až na konci září, kdy McKinnon smazal kritické systémové soubory nutné pro chod sítí.

Má stanout před soudem v USA

V roce 2002 byl v Londýně zadržen, ale britská prokuratura jej odmítla obvinit. Několik obvinění ale proti němu bylo vzneseno v různých státech USA a do celého případu se vzápětí vložila i samotná americká vláda. I přesto však McKinnon zůstával na úplné svobodě, a to až do roku 2005, kdy Spojené Království podepsalo se Spojenými státy novou smlouvu o vydávání zločinců. Kvůli novým legislativním skutečnostem se McKinnon musel každý večer hlásit na policejní stanici a každou noc trávit v místě trvalého bydliště. Tím však prozatímní trest nekončil. McKinnonovi bylo dále zakázáno používat počítač a jakkoliv se připojovat k internetu. A na konci roku 2005 americké úřady začaly vyjednávat o jeho vydání do USA.

Jednání pokračují prakticky dodnes. Poslední vývoj naznačuje tomu, že McKinnon opravdu stane před americkým federálním soudem ― Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž na konci srpna letošního roku odmítl jeho žádost, aby soud jeho deportaci do USA zabránil. Podle posledních zpráv však McKinnon neztrácí naději a stále doufá, že nakonec se žaláři v USA vyhne ― jeho právník žádá, aby britská strana dostala od vlády Spojených států slib, že po skončení procesu ve Spojených státech bude McKinnon navrácen do Velké Británie. Obhajoba navíc tvrdí, že byl u něj diagnostikován Aspergerův syndrom.

„Byl jsem zkouřený,“ říká

McKinnon stále opakuje, že jeho záměrem nebylo ochromit počítačové sítě armádních a vládních institucí USA, ale že jen hledal důkazy o existenci mimozemšťanů, o antigravitační technologii a také pátral po dokumentech o tzv. "volné energii" z vakua. Byl přesvědčen, že americká vláda a armáda tímhle vším disponuje. Navíc se hájí i tím, že útoky prováděl tehdy, když byl pod vlivem THC a alkoholu. Označuje se jen za počítačového nadšence, který odvahu proniknout do utajených počítačů USA dostal vždy až po vykouření marihuany a pár pivech.

Americká vláda však McKinnonovi jeho slova o původní motivaci nevěří. Své rozhodnutí zdůvodňuje i skutečností, že McKinnon na jednom z napadených počítačů zanechal vzkaz, jenž dokazuje, že jeho pohnutky, které ho vedly k narušení vládních a armádních sítí, byly motivovány politicky, a že účty a důležitá data vymazal vědomě. Ve zmíněném vzkazu totiž psal: "Zahraniční politika Spojených států se podobá vládou sponzorovanému terorismu… Nebylo náhodou, že loni 11. září došlo k velkému pochybení v oblasti bezpečnosti [USA]… Jsem SOLO. [Vaše systémy] budu narušovat na těch nejvyšších úrovních."

Jednoduchý skript a prázdná hesla

McKinnon trochu umu ze své kuchyně prozradil britským médiím. K proniknutí do vládních a vojenských počítačů USA prý použil jednoduchý skript napsaný v jazyce Perl, který hledal prázdná hesla. To znamená, že v systémech podléhajících nejvyššímu stupni utajení existovaly počítače, jež umožňovaly zřídit a používat uživatelské účty prakticky bez nutnosti zadání hesla. Podle slov McKinnona pak jeho největší chybou bylo, že při jednom z průniku nepočítal s časovým posunem mezi Londýnem a napadeným počítačem ― zatímco vzdáleně ovládal hacknutý počítač (údajně přes známý software RemotelyAnywhere), v tu chvíli jej používal jeho oprávněný uživatel.

Pokud bude nakonec vydán k soudnímu procesu do Spojených států a neslíbí-li americká strana Velké Británii jeho návrat do vlasti, hrozí McKinnonovi 70 let odnětí svobody a umístění do věznice v kubánském Guantanámu.