Předběžné analýzy údajů, které nasbírala sonda Gravity Probe B, ukazují na to, že Einstein se nemýlil — Země zakřivuje prostor a čas přesně tak, jak předpovídá obecná teorie relativity.
Tento tzv. geodetický efekt sice byl s velkou přesností změřen už v minulosti, ale vědci, kteří na tomto projektu pracují, si …

Zatmění supermasivní černé díry umožnilo astronomům poprvé v historii přímo změřit velikost diskovitého zdroje rentgenového záření, který tuto černou díru obklopuje.K této události došlo v galaxii NGC 1365, kterou od Země dělí zhruba 60 milionů světelných let.
Zatmění má na svědomí plynový mrak, který přešel přes černou díru ležící v …

Roku 1989 svět vítal převratný objev studené fúze, objev, který sliboval vyřešit problémy s energií na celé planetě. Měl totiž sloužit coby nevyčerpatelný zdroj energie. Následující experimenty, při kterých chtěli vědci údajné úspěchy ověřit, ale selhaly. Nic jako studená fúze se v laboratořích neobjevilo. Většina vědců tak kontroverzní koncept zavrhla …

Při počítačových simulacích srážek částic, které jsou plné relativistických efektů, musejí fyzici dlouho čekat, než dostanou nějaké výsledky. Nedávno však jeden fyzik z Národní laboratoře Lawrence Berkeleyho v Kalifornii přišel na trik, jak čas těchto simulací zkrátit. A to opravdu podstatně.
Studium vysokoenergetických srážek částic z velké míry závisí na …

Naše modrá planeta je vystavena neustálému bombardování kosmických částic. Většina z nich se sráží atomy atmosféry, vznikají nové spršky částic a ty dopadávají na zemský povrch. Kosmických paprsků s extrémně vysokou energií je sice málo, ale jejich interakce se zemskou atmosférou otevírá okno pro fyziku ultra vysokých energií, jakých se …

Ačkoliv vědci získávají čím dál více důkazů hovořících pro existenci skryté hmoty vesmíru, někteří se stále domnívají, že nic takového neexistuje. Observační údaje o pohybu galaxií vysvětlují nikoliv pomocí dodatečné neviditelné hmoty, ale chybou v Newtonových zákonech. Alex Ignatiev z Výzkumného ústavu teoretické fyziky v Melbourne navrhnul nový experiment, který …

Miniaturizace elektronických součástek a zvyšování jejich výkonnosti pokračuje. K dalšímu úspěšnému vývoji je však potřeba sestrojit nová zařízení, ve kterých se budou používat laserové paprsky. Fyzici z Institutu atomové a molekulární fyziky v Amsterdamu a Univerzity v Twente zkoumali, jak moc malé mohou tyto lasery být.
Jejich odpověď zní, že …

O globálních změnách klimatu se hovoří čím dál víc. Nová práce na tomto poli vědy ukazuje, že klimatické změny mohou mít náhodnou povahu a nemusejí souviset ani s vnějšími periodickými vlivy Slunce.
Peter Ditlevsen z Ústavu Nielse Bohra Kodaňské univerzity publikoval práci, ve které se touto otázkou zabýval. Vyšel z …