Kalifornský kondor - kriticky ohrožený pták. I on bohužel bývá obětí větrných turbín / foto: U.S. Fish and Wildlife Service

Jen ve Washingtonu a Oregonu lopaty větrných elektráren ročně zabijí více než šest a půl tisíce ptáků a tři tisíce netopýrů. Turbíny na mnoha místech představují velké nebezpečí zejména pro orly, jestřáby a jiné dravce. Například v okrese Klickitat ve státě Washington ohrožují životy poštolek, káňat rudochvostých, kalousů pustovek a káňat královských. Tito ptáci přitom figurují na seznamu ohrožených druhů. Uvádí to studie Orah Zamoraové, bioložky ze společnosti West, která studii vypracovala pro provozovatele větrných elektráren.

Zamoraová v rámci průzkumu prochází lokality s větrnými elektrárnami a počítá mrtvé ptáky v bezprostřední blízkosti turbín. „Je to jako být na místě činu. Člověk se snaží zjistit, k čemu tady došlo,“ řekla Zamoraová. „Někdy je pachatel zřejmý, protože na ptácích vidíte známky po úderu lopatkou.“

Proslulými „mlýnky na ptáky“ jsou větrné farmy v oblasti Altamont Pass v severní Kalifornii, kde hustě vystavěné větrníky zabíjely ročně tisíce jestřábů, orlů a jiných druhů. I přes nucené úpravy v rozestavení turbín v této oblasti v důsledku srážek s větrnými lopatami umírá více než 1 600 dravců ročně.

Zabíjejí i kriticky ohroženého kondora kalifornského.

Vědci upozorňují, že dravci turbínám nevěnují přílišnou pozornost – jejich silný instinkt je nutí pídit se po kořisti. Do kontaktu s ostřím turbín se dostávají buď při jejím hledání, kdy jen zvolna plachtí díky vzdušným proudů, nebo naopak tehdy, když se rychlostí několika stovek kilometrů za hodinu vrhají střemhlav dolů.

Zastánci větrných to však označují za přijatelnou cenu za obnovitelnou energii a čísla bagatelizují slovy, že nepoměrně víc ptáků ročně uhyne v důsledku srážek s vysokými stavbami v městech a také kvůli tomu, že jsou kořistí koček domácích.

Scinet.cz proto prosí své čtenáře, v případě, že jim kocour domů v tlamě přinese uloveného jestřába, nebo pokud jim v kanceláři náhodou na stole přistane omráčený orel, aby své snímky poslali na adresu redakce (zavináč) scinet.cz.