Zatmění supermasivní černé díry umožnilo astronomům poprvé v historii přímo změřit velikost diskovitého zdroje rentgenového záření, který tuto černou díru obklopuje.K této události došlo v galaxii NGC 1365, kterou od Země dělí zhruba 60 milionů světelných let.

Zatmění má na svědomí plynový mrak, který přešel přes černou díru ležící v jádru této galaxie. Astronomové měřili čas, po který plynové mračno zakrývalo disk hmoty ovívající černou díru. Jak výsledky získaní rentgenovým teleskopem CHANDRA dokazují, velikost disku se rovná asi sedminásobku vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.

Supermasivní černé díry mají hmotnost až miliardkrát větší než naše Slunce. Podle astronomů se vyskytují v jádrech všech větších galaxií. Neustále jsou krmeny materiálem, který hladově nasávají a jenž se kolem nich formuje do tzv. akrečních disků. Materiál z akrečního disku se při pohybu kolem černé díry a následném pádu do jejích útrob zahřívá na vysokou teplotu a následkem toho disk vysílá silné rentgenové záření. Právě díky němu mohou astronomové přítomnost černé díry odhalit.

Jak vědci říkají, dá se očekávat, že k těmto zatměním bude docházet pravidelně. Chystají se proto provést další měření, ale tentokráte pomocí jiného zařízení, a to teleskopu XMM-Newton. Vědci věří, že nová měření jim pomohou vytvořit si lepší představu o struktuře a tvaru tohoto rentgenového zdroje.