Microsoft bude opět čelit vyšetřování Evropské komise. Ne že by nad jeho počínáním nedohlížela permanentně, ale teď olej do ohně přilila společnost Opera Software ASA, známý výrobce webového prohlížeče Opera.

Jak jinak, Opeře se prostě nelíbí, že Microsoft zneužívá svého dominantního postavení na trhu a uživatele Windows nutí používat Internet Explorer coby ve Windows jediný dostupný webový prohlížeč. O co tedy Opeře hlavně jde? Především o jednu, dvě věci: 1) Aby Evropská komise donutila Microsoft „odpárat“ z operačního systému Windows webový prohlížeč Internet Explorer a/nebo aby nařídila Microsoftu instalovat na osobní počítače s předinstalovaným systémem i alternativní webové prohlížeče. 2) Aby Evropská komise přinutila Microsoft dodržovat základní a otevřené webové standardy. Norské společnosti se nelíbí hlavně to, že Microsoft si de facto vytvořil své vlastní standardy, které jsou v důsledku jeho majoritního postavení na trhu násilně vnucovány dalším vývojářům ― podle Opery je „dodržování standardů MS“ mnohem obtížnější, nákladnější, co se týče podpory, technologicky nekvalitnější a uživatele vystavuje větším bezpečnostním hrozbám.

„Naše stížnost je nevyhnutelným krokem, který by měl Microsoft přinutit zlepšit své praktiky,“ řekl Jason Hoida ze společnosti Opera Software ASA. „Evropský soud první instance v září potvrdil, že Microsoft do Windows implementoval Windows Media Player v rozporu se zákonem. Žádáme Evropskou komisi jednoduše o to, aby uplatnila tytéž jasné principy i na integraci Internet Exploreru, integraci, která má ještě dalekosáhlejší důsledky pro zákazníky i samotnou inovaci. Věříme, že komise chápe významnost otázky integrace Internet Exploreru a podnikne nezbytné kroky pro znovunastolení soutěže na trhu prohlížečů a dopřeje zákazníkům právo volby,“ dodává v tiskové zprávě.

Windows bez IE?

Těžko si představit, jak by šlo mít operační systém bez webového prohlížeče. A to zvláště u nejpoužívanějšího z nich. Zdá se proto nepravděpodobné, že by Internet Explorer měl nějak zmizet (i když kdoví). S tím souvisí otázka, jak by se pak člověk dostal na web a stáhl prohlížeč jiného výrobce? Jediným schůdným řešením se potom jeví opravdu jen ta možnost předinstalovaných prohlížečů různých značek ― jediné štěstí pro uživatele je, že jich zase neexistuje moc. Nebo jednoduchá nabídka s možností instalace dostupných prohlížečů.

Když jsem před pár měsíci přišel s článkem o rozhodnutí Evropského soudu prvního stupně v Lucemburku (Z rozhodnutí soudu jde strach), spousta z vás asi poznala, že jsem k celé kauze měl spoustu výhrad. Mám je tak trochu i nyní, byť se mi otázka webových standardů a funkčnosti/nefunkčnosti webů zdá důležitější než nějaký přehrávač hudby a videa, kterých na rozdíl od prohlížečů existuje nepřeberné množství. Pro drtivou většinu lidí je totiž web synonymem internetu a co si budeme nalhávat, všichni většinu času používáme připojení pro práci s webem než s FTP či čímkoliv jiným.

Opera je prohlížeč opravdu výborný, rychlý a vítěz mnoha testů. Jako jediný umí projít i Acid2 Testem (viz porovnání výsledků níže). Ale je tady jedno velké „ale“. Jeho podíl na trhu webových prohlížečů je mizivý. V celosvětovém měřítku dle výsledků Netapplications.com mu patří pouhopouhých 0,65 % a kolem jednoho procenta lavíruje už dlouho. V Evropě je na tom sice podstatně líp (u nás se drží kolem 5 %), ale i tak jde o minoritní prohlížeč vyhledávaný jen zkušenějšími fajnšmekry.

Možná dobrý marketingový tah, možná ne

Mnohým rozhořčeným čtenářům a snad i zklamaným (tímto případem) uživatelům prohlížeče Opera se na mysl vkrádá myšlenka, že „Opeře se nedaří a než aby šla cestou kvality a uživatelské přívětivosti jako další ‚alternativní‘ prohlížeč Firefox, snaží se do počítačů dostat přes žalování Evropské komisi.“ Možná něco na tom bude. Ovšem nesmíme zapomínat, že právě zmiňovaný Firefox má v zádech obrovskou marketingovou podporu strýčka Googla, který ročně do pokladnice Mozilla Foundation sype hodně zlaťáčků v řádech desítek milionů dolarů, čili v řádech miliard korun. A další věc je, že Opera nevyrábí jen webové prohlížeče pro počítače, ale je velkým a uznávaným hráčem na poli mobilních přístrojů, takže o žádného chudáčka nejde.

Nicméně ještě chvíli zůstaňme u Firefoxu a Googlu. Uživatelům, kteří někdy Operu vyzkoušeli, vadí hlavně nedokonalá funkčnost webů provozovaných právě Googlem ― služby někdy nefungují jen v základních režimech, ale někdy vůbec. (Litujeme, ale váš webový prohlížeč není podporován.) Problém není v tom, že by Opera neuměla dobře zobrazit napsané stránky ― umí, leckdy stačí jen v místním nastavení v Opeře zvolit „Maskovat se jako Firefox“…

Dále si můžeme pomyslet, že jde o dobrý marketingový tah. Opera totiž finišuje práce na novém prohlížeči s fungl novým jádrem (v9.5 KESTREL). Musím uznat, že stávající verzi Opera 9.24 i v podobě testovací bety předčí v mnohém. A média v těchto dnech o Opeře píši víc, než kdyby vydala revoluční kus softwaru ― třebaže se stížnost Opery nemusí leckomu líbit, tak si musíme uvědomit, že i negativní reklama je reklamou. I když lepší obchodní tah by to byl tehdy, pokud by Kestrel byl pár dní venku nebo před vydáním. Takto se za pár dní či týdnů na stížnost směřovanou Evropské komisi nejspíše trochu zapomeneme a nebude to nic jiného než další žalování na redmondského giganta.

Jak by to mohlo vypadat, kdyby Opera se svou stížností uspěla? Dostali bychom při prvním spuštění čerstvých Windows na výběr instalaci několika webových prohlížečů? Stejně si většina stávajících uživatelů IE nainstaluje Internet Explorer znova. Jak by ne, vždyť na obyčejného uživatele bude civět ikona s názvem Opera, Firefox, Safari a Internet Explorer. Nevím, jak to působí na obyčejného uživatele, ale něco mi říká, že heslíčko „Internet“ zvítězí. Vážné muzice pšenka nekvete a další dvě ikony vypadají jak pozvánky na exkursi Ze života zvířat.