Kancléř Werner Faymann prohlásil, že Rakousko z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) neodejde. Zamítl tak původní rozhodnutí ministra pro vědu Johannese Hahna, který před několika týdny oznámil, že v rámci úspor a kvůli jiným vědeckým projektům bude náš jižní soused muset z CERNu vystoupit.

Když Johannes Hahn oznámil záměr zrušit členství v CERN, vědecká obec byla v šoku. Rakousko podle jeho plánů své členství mělo oficiální ukončit ke konci roku 2010 a to v rámci plánovaných úspor. Na projekty v CERNu totiž každoročně vydává 20 milionů eur (více než 530 milionů korun), což je 70 % všech výdajů plynoucích na spolupráci na mezinárodních projektech. A to se ministru vědy nelíbí. Podle Hahna by ušetřené peníze Rakousko mohlo daleko lépe upotřebit na jiných evropských projektech napříč různými vědeckými disciplinami.

Vědecká obec záměr ministra Hahna, který je vystudovaný filozof, odsoudila a zrušení členství v Evropské organizaci pro jaderný výzkum označila za katastrofu a černý den pro rakouskou vědu. Navíc během několika měsíců má být do provozu uveden LHC, největší urychlovač na světě, na jehož výstavbě se podíleli právě i rakouští vědci.

Nesouhlas s tím, aby Rakousko z CERNu vystoupilo, dala vědecká obec znát i sepsáním petice, jíž k dnešnímu dni podepsalo více než 32 tisíc lidí.

Kancléř Faymann patrně i na základě bouřlivé odezvy z mnoha stran plány ministra Hahna zastavil. „Rakousko, je členem CERNu 50 let — velká spousta našich vědců je spojená s CERNem a tak to i zůstane,“ řekl na tiskové konferenci, jíž se účastnil i ministr Hahn.

Rakouští vědci se v CERNu například podíleli na stavbě detektoru CMS (Compact Muon Solenoid, Kompaktním mionovém solenoidu), který bude hledat Higgsův boson, projevy supersymetrie nebo i dodatečné prostorové dimenze.