Zatímco vědecké důkazy o existenci planet podobných Zemi s příznivými podmínkami pro existenci byť primitivního života stále nemáme, vlády v rámci Spojených národů očividně došly ke konsensu, že mimozemské civilizace existují a jsou pro nás hrozbou – byrokraté již vyvíjejí i politické strategie, které mají lidstvo na příchod mimozemšťanů připravit.

List Telegraph 26. září informoval, že velvyslankyní pro styk s mimozemšťany bude jmenována malajská astrofyzička Mazlan Othmanová. „Vetřelci, kteří by přistáli na Zemi a řekli ‚Vezměte nás k vašemu lídrovi‘, by byli posláni za paní Othmanovou,“ stojí v článku. Komické poznámky si neodpustily ani další média. Ono to ani nijak nejde. Detaily nové funkce či strategie má Othmanová oznámit na konferenci Královské společnosti příští týden.

Z českých médií o úřadu OSN psaly například Novinky.cz:

„Pokud se v dohledné době z hlubin vesmíru vynoří mimozemšťané, bude pro ně podle britského listu The Independent už připravena vyslankyně OSN. Má se jí stát nepříliš známá malajská astrofyzička Mazlan Othmanová, která stojí v čele Úřadu pro vztahy s vnějším vesmírem (UNOOSA) ve Vídni. Úkolem osmapadesátileté Othmanové je připravit možnosti komunikace s návštěvníky z jiných světů, kteří přiletí, nebo pravděpodobněji lidstvo na dálku kontaktují. Své představy má nastínit delegátům nadcházející vědecké konference, která se koná nedaleko Londýna.“

Celý článek zde.

Telegraph uvedl, že Othmanová novou strategii pro komunikaci s mimozemskými civilizacemi má hájit argumenty o objevu stovek planet mimo sluneční soustavu, což údajně zvyšuje možnost objevení mimozemského života.

List cituje Othmanovou, která při jedné své přednášce řekla, že jakmile navážeme s mimozemšťany kontakt, měli bychom reagovat společnou odpovědí a odpověď by měla počítat se všemi choulostivostmi. Podle ní takový mechanismus může poskytnout právě OSN.

Svou funkci má vykonávat v rámci Úřadu Spojených národů pro kosmické záležitosti, jehož je ředitelkou od roku 1999. „Úřad Spojených národů pro kosmické záležitosti“ (UNOOSA) je další byrokratická bašta – podle oficiálních dokumentů „je odpovědný za mezinárodní spolupráci pro mírové využívání kosmu.“ Neskutečně zapletenou byrokratickou síť si můžete projít přímo na webu této organizace. Nezaručujeme vám ale, že pochopíte, čemu přesně se toto další politické těleso OSN znásilňující slovo věda věnuje.

Vědecký poradní výbor OSN má dále debatovat o tom, jak má UNOOSA s mimozemšťany případně vyjednávat a jak má tento úřad postupovat.

Vzdálených světů známe dost, ale…

Astronomové dosud objevili necelou pětistovku planet mimo sluneční soustavu (tzv. extrasolární planety). Drtivá většina z nich jsou však plynní obři podobní planetě Jupiter, mnohé z nich jsou ještě těžší. Jedná se tedy o nehostinné světy, kde vládne pouze vodík a helium.

Jen u hrstky z objevených extrasolárních planet existuje podezření, že mohou být terestrické, tedy kamenné. Některé z nich neobíhají navíc ani aktivní hvězdy, ale pulsary – rychle rotující neutronové hvězdy, což jsou degenerované, gravitačně zhroucené pozůstatky hvězd. Ani fakt, že planeta je terestrická, v žádném případě nezaručuje existenci života, natož toho inteligentního. V naší sluneční soustavě existují čtyři terestrické planety – Merkur, Venuše, Země, Mars –, přesto máme důkazy, že život existuje pouze na jedné z nich.

Nová planeta

Shodou okolností právě včera astronomové oznámili objev planety, která se zatím nejvíce podobá Zemi. Jde o těleso s označením Gliese 581 g — Gliese 581 je červený trpaslík vzdálený od Země 20,5 světelného roku. Planeta „g“ má podle měření ležet v obyvatelné zóně trpasličí hvězdy a někteří astronomové spekulují, že by na ní mohla existovat tekutá voda.

Zase a opět poznamenejme, že důkazy neexistují, pouze domněnky. Povrchová průměrná teplota se ovšem podle odhadů pohybuje v rozmezí -31 až -12 stupňů Celsia. Délka siderického dne je navíc stejná jako délka tamního roku, tj. jedna strana planety je stále přivrácena směrem k trpasličí hvězdě. Na to, že jde o zatím nejpodobnější planetu Zemi, je to stále málo k tomu, aby Země měla své vesmírné velvyslance.

Marie Terezie a mimozemšťané

Othmanová řekla, že rostoucí počet objevených exoplanet zvyšuje pravděpodobnost objevení mimozemského života a případného navázání kontaktu. Je však taková dedukce správná? Ovšem že ne. To, kolik extrasolárních planet objevíme, vůbec nesouvisí s příletem mimozemšťanů nebo navázání kontaktu. Pravděpodobnost toho je dnes zcela stejná jako za dob Marie Terezie. Je zcela jedno, že teď známe stovky planet mimo náš systém, jako bylo zcela jedno to, že za dob Marie Terezie lidé nevěděli o existenci cizích slunečních soustav zhola nic.

Naše znalost jakýchsi plynných obrů nebo planet podobných Zemi nikterak neovlivňuje jejich existenci. I kdyby šlo o kontakt na dálku, pravděpodobnosti jsou stále mizivé a důvody existence jakýchsi velvyslanectví pro styk s mimozemšťany skrznaskrz směšná. Důvodem jsou samozřejmě fyzikální zákony našeho vesmíru.

Většina objevených exoplanet totiž leží ve vzdáleností stovek až desítek tisíc světelných let – a tohle je postačující argument.

Přímý kontakt s civilizacemi z takto vzdálených světů je prakticky vyloučený, stejně tak je vyloučena komunikace, která by si žádala existenci nějakých byrokratů. Omezuje nás sama příroda – rychlost světla, maximální možná rychlosti přenosu informací ve vesmíru. I kdybychom opravdu zaznamenali jakési elektromagnetické signály z cizích planet, komunikace by se táhla dlouhou dobu.

I v případě, že by šlo o planetu vzdálenou nějakých 20 světelných let (jako v případě Gliese 581 g), bychom museli čekat dalších 20 let, než by k takové planetě přišel signál od nás. A dalších dvacet let bychom museli čekat na odpověď. Se vší úctou k osmapadesátileté astrofyzičce si myslím, že během svého úřadování toho s mimozemšťany moc neprojedná.

Doufejme, že OSN nebude tvrdit, že světové vlády se shodly na zvýšení rychlosti světla. Někdy se totiž zdá, že světové vlády mají tendenci hlasovat i o platnosti druhého termodynamického zákona.

Odkud se zpráva vzala

Jako první o vesmírné velvyslankyni informoval The Sunday Times. Článek napsal tamní vědecký editor Jonathan Leake, jeho text pak přebraly další deníky a televizní stanice po celém světě.

Britský levicový deník Guardian Othmanovou kontaktoval, ale ta zprávy o jejím jmenování coby velvyslankyně pro kontakt s mimozemšťany popřela. Stanice Fox News získala prohlášení tiskového mluvčí OSN Jamšida Gazijeva, který články označil za nesmysly. Podle něj se na konferenci bude projednávat jen nebezpečí představované asteroidy.

Osobně bych rád věřil tomu, že chyba je na straně zbrklých novinářů, ale v tomto případě se musím Leakea zastat. Nehledě na to, co teď říká Gazijev nebo Othmanová, faktem zůstává, že Othmanová za pár dní opravdu vystoupí na konferenci Královské společnosti v Buckinghamshiru, konferenci, jež nese název „Směrem k vědecké a společenské agendě ve věci mimozemského života“.

O stejném tématu hovoří i oficiální webová stránka konference. „Během přednášek a panelových debat se podíváme na detekci života, komunikaci s možnými mimozemskými civilizacemi, důsledky toho pro budoucnost lidstva a nutné politické procesy.“

Sunday Times má navíc nahrávku přednášky, na níž Othmanová hovoří o extrasolárních planetách, zvýšené pravděpodobnosti nalezení života na nich a kontaktu s mimozemskými civilizacemi. Na téže nahrávce říká to, co bylo zmíněno výše: že koordinovanou odpověď na kontakt s mimozemšťany je schopna realizovat Organizace spojených národů.

Organizace spojených národů by kvůli rovnoprávnosti rozhodně měla založit také úřad pro komunikaci s hejkaly a čerty. Jejich existence je historickými zápisy zmapována stejně dobře, ne-li ještě lépe než přílety mimozemšťanů. A byrokratů není nikdy dost.