Spoluzakladatel Greenpeace Patrick Moore: Řečem, že globální oteplování je pro člověka hrozbou, se musím smát
Patrick Moore / foto: Greenspirit
Patrick Moore byl jedním z prvních členů organizace Greenpeace. V roce 1977 se stal jejím prezidentem, byl i na palubě lodi Rainbow Warrior, když ji potopila francouzská tajná služba. Po patnácti letech však kolébku environmentalistických hnutí opustil. Nelíbilo se mu, jak se radikalizuje a jak se odklání od vědy. I dnes říká, že Greenpeace nemá s původní organizací nic společného. Označuje ji za baštu levicových aktivistů a politiků, pro něž Greenpeace představuje způsob, jak pro svou politickou agendu získat peníze. Radikalizace a odklon od vědy podle něj jde vidět i v tom, jak se Greenpeace projevuje. „Základem pro ně je vyvolávání senzací, šíření dezinformací a používání taktik, jimiž chtějí nahnat lidem strach,“ řekl.
Politizace vědy a šíření strachu
Moore se považuje za „objímače stromů“, v rámci otázek životního prostředí se však vždy snažil držet v kolejích vědy. Na současných environmentalistických hnutích mu vadí právě velká míra iracionality, účelové manipulace s daty nebo jejich selekce (to, co se předkládá veřejnosti) a šíření vědeckých nepravd.
Podle něj tuto přeměnu odstartovalo, když se „zelená hnutí“ stala útočištěm aktivistů s politickými cíli, kteří zákonitě způsobili to, že věda politice ustoupila.
„Vládu nad environmentálním hnutím převzali političtí a sociální aktivisté, kteří se k hnutí připojili, a velice chytře se naučili, jak zelenou rétoriku zneužít k zamaskování své politické agendy, jež je plná antikorporativismu a antiglobalizmu a má pramálo společného s vědou nebo ekologií. Proto jsem odešel.“
„Uvědomil jsem si, že nad hnutím, u jehož zrodu jsem stál, vlastně kontrolu přezvali politici, kteří v něm viděli způsob, jak se dostat k finančním prostředkům.“
Někdejší prezident Greenpeace je znepokojen, jak environmentalistické organizace prostřednictvím médií šíří strach a zvěstují konec světa v důsledku lidské činnosti.
„Nikdo vás nebude poslouchat, když bude říkat ‚konec světa se neblíží‘, ale když naopak budete říkat, že konec je za humny, vyjdou o tom palcové titulky. Takže důraz na senzace, zvláště když ty jsou smíchané s dezinformacemi, vede k situacím, kdy lidé těmto skupinám posílají spousty peněz na kampaně, které jsou naprosto klamavé.“
„Environmentalistické skupiny se vždy snaží vyvolávat emoce.“ Jako příklad uvedl kampaně proti kácení lesů. „Mluvit o tom, jak strom žije, cítí a bolí ho, když ho kácíte, a tak dále, to jsou řeči z mateřské školky. To prostě není pravda. Stromy jsou rostliny. Stejně jako mrkev.“
„Kampaně proti kácení lesů, proti lesnímu hospodářství, je klasickým příkladem naprostého klamání veřejnosti. Je pravda, že lesů ubývá v tropech. Ale příčinou nejsou těžařské společnosti. Lesy ubývají kvůli chudým lidem, milionům chudých lidí, kteří se snaží z něčeho žít a vypěstovat jídlo pro své rodiny. Faktem je, že v Severní Americe je stále tolik lesů jako před sto lety. A důvod, proč máme tolik lesů, je, že my dřevo používáme, že stromy kácíme a stavíme z nich domy. Ale environmentalistické skupiny lidem vnucují myšlenku, že když si jdete na pilu pro dřevo, nesete vinu za ničení lesů. Přitom ve skutečnosti si objednáváte vysázení stromů nových.“
„K šílenství mě přivádí třeba i to, když slyším, jak členové environmentalistických skupin jsou proti globalizaci – přitom jejich hlavními nástroji při práci jsou mobilní telefony a internet. Prostě nedává žádný smysl bojovat proti vědě a technologiím, a pak vědu a technologie používat – jako třeba letadla, kterými lítají, aby se dostali na mezinárodní environmentalistická setkání, nebo mobily a počítače. Jste součástí globalizace, jak potom chcete proti ní stát?“
Jsme tropický druh
V nedávném rozhovoru pro magazín The Register se rozhovořil mimo jiné i o problematice globálního oteplování. Jako řada dalších vědců upozorňuje na základní vědecká fakta, která se v médiích obyčejně neobjevují a která nejen nátlakové skupiny lidem zamlčují.
„Teď se nacházíme v době meziledové, interglaciálu. Ale z hlediska delších časových měřítek jsme stále v době ledové,“ začal své povídání na téma historie naší planety.
„Ve srovnání s obdobími, kdy na Zemi neexistovaly ledovce [jako skleníkové období křídy] trvají doby ledové krátce. Období bez ledovců na Zemi jsou dlouhá, stálá a trvají 10 milionů až 100 milionů let.“
V současnosti činí průměrná teplota Země asi 14,5 °C. K tomu Moore uvádí: „Během těchto období ale byla průměrná teplota Země 22 °C. Takže když lidé říkají, že umřeme, když globální teplota vzroste o 2 °C, musím se prostě smát. Jsme tropický druh. Ještě pořád jsme se neadaptovali na chlad a led.“
Zima, přesto teplo
Patrick Moore se otřel i o kontrast mezi rekordně chladnými zimami (desetileté až více než staleté rekordy) v posledních letech, rekordně rozsáhlou sněhovou pokrývkou na severní polokouli (za srovnatelná období) a tím, co ukazují pozemní sítě pro měření teplot.
„Poslední dobou zažíváme ty nejkrutější zimy od 60. let, ale NASA a CRU [Jednotka pro výzkum klimatu při Východoanglické univerzitě] tvrdí, že rok 2010 byl stejně teplý jako nejteplejší zaznamenaný rok v historii [1998]. Jejich záznamy byly zveličeny efektem městských tepelných ostrovů. Za to může i NOAA [americký Národní úřad pro oceány a atmosféru], který ze své sítě odstranil tisíce klimatických stanic.“
Moore zdůrazňuje, že neexistuje žádný přesvědčivý vědecký důkaz, že by za mírný vzrůst globální průměrné teploty Země mohl člověk. Domnívá se, že příspěvek člověka je mnohem menší, než se často tvrdí. Za malým kolísáním teplot vidí přirozenou klimatickou variabilitu a projevy rozličných vlivů.
„Nikdo neumí zjistit, do jaké míry námi uvolňovaný oxid uhličitý je součástí trendu v klimatické změně. Během posledních 12 let teplota vůbec nevzrostla – od roku 1998, který byl nejteplejším rokem na seznamu měření, naopak poklesla. Takže během let, kdy do atmosféry pumpujeme více a více oxidu uhličitého, se průměrná teplota nezvýšila.“
„Když se podíváte na teplotní záznamy z CRU od roku 1860, uvidíte periodu ochlazování. V záznamech je patrný trend oteplování do roku 2000 nebo 1998 [kdy byla silná aktivita jevu El Nino]. Je to mírně strmá křivka ukazující na růst teplot s trendem 0,4 °C za 25 let. Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPPC) tvrdí, že většina tohoto oteplení, ke kterému došlo od poloviny minulého století, je ‚nejspíše způsobena lidskými emisemi‘. Toto prohlášení je problematické z několika důvodů. Slovo ‚většina‘ implikuje 50 až 100 procent, to je velké rozpětí. Ale jak vědí, že to není třeba 36 procent?“
„Za druhé, používají frázi ‚nejspíše‘, která není technicky definovatelná. Oni ji definují jako 90% pravděpodobnost. Ale odkud těch 90 procent vzali? Nepochází z žádného výpočtu, nejde o statistiku – je to slovní konstrukce, která znamená ‚nejspíše 90 procent‘ –, a číslem označili všechny takové termíny. Toto není věda. Jsou to naprosto smyšlené věci.“
„Teď k obratu ‚od poloviny minulého století‘. Když se podíváte na křivku proloženou teplotami za období 1910-1940, zjistíte, že mezi těmito roky došlo ke stejnému zvýšení teplot a změny probíhaly stejnou rychlostí. Křivka má tentýž sklon. Jenomže IPCC tentokráte netvrdí, že jsme toto oteplení způsobili my – to by totiž nebylo přesvědčivé. Takže otázka zní, co bylo příčinou oteplení v té době? A co způsobilo oteplení v 19. století? Pokud IPCC mluví o jistotě, lže. Nějaký příspěvek člověka v tom být může, jenomže z pohledu IPCC není důležitý žádný z jiných faktorů – podle nich jsme příčinou změny my.“
Apokalypsa, čekání na soudný den
Patrick Moore vidí paralelu mezi environmentalistickými hnutími, jež pod záštitou vědy a se zištnými cíli prorokují lidstvu zkázu, a různými náboženstvími zvěstujícími konec světa.
„Apokalypsa je ústředním prvkem environmentalismu. Od raných dob environmentalistických hnutí byly hledány scénáře s apokalyptickou interpretací. Příběh o klimatické změny takovýto apokalyptický scénář skýtá: Budeme-li žít tak, jak žijeme, planetu ohřejeme a všichni se usmažíme. Přitom odolnost zemských systémů, schopnost Země pojmout závratná množství čehokoliv, je neuvěřitelná.“
„Vezměte si například posledního strašáka jménem okyselování oceánů [v důsledku větší absorpce oxidu uhličitého] – to je naprosto směšný blábol. Pěstitelé do rajčat pumpují oxid uhličitý, aby lépe rostla; chovatelé akvarijních ryb do vody přivádějí oxid uhličitý, aby zvýšili míru fotosyntézy; a přesto, co se týče korálů, nám stále někdo říká, že opak je pravdou. [Koráli se vyvinuli v době, kdy teploty byly o 10 stupňů vyšší než dnes.]“
„Takže pak slyšíte o těch různých tipping-pointech, bodech, ze kterých už není návratu. Slýcháváte o ‚spirálách smrti‘ nebo ‚toxických kalech‘. Tohle jsou scénáře ve stylu ‚konec se blíží‘. Můžete říct, že zvěstování konce světa tady s námi bylo vždy – v rámci náboženství. I křesťanství má svou myšlenku posledního soudu. Pokud nezačneme hned jednat, jsme zatraceni.“
„Apokalyptické scénáře jsou přesně takové – jsou naším strachem ze smrti. Když přidáte sebenenávist, a když apokalypse dáte tvar, tohle dostanete. Musíme skoncovat s takovým přístupem, kterým si podřezáváme větev – musíme přestat říkat, že ‚zemřeme a je to naše vina.‘ Už jen tohle stačí, aby se člověku udělalo nevolno. Dost z toho je záležitostí kolektivní neurózy. Život bychom měli oslavovat.“
„K tomu se váže pojem o ‚překročení hranic‘ – myšlenka, že jsme zašli moc daleko a už není možné civilizaci zachránit, že se zřítíme z konce útesu. Na to říkám: ano, jsme jen další živočišný druh. Ale jsme výjimečný druh. Uvědomujeme si sami sebe a disponujeme technologií. Vím, že i ostatní druhy jsou společenské a některé z nich mají svou technologii – i mravenci staví věci. Nejsme odlišní od ostatního života. Ale jsme jedineční svým vývojem.“
Patrick Moore (1947)
ekolog, narodil se v malé vesnici Winter Harbour v Britské Kolumbii (Kanada). Má doktorát (PhD) z ekologie, který získal na University of British Columbia. Byl jedním ze zakládajících členů organizace Greenpeace, v roce 1977 byl zvolen jejím prezidentem. Po 15 letech kvůli radikalizaci hnutí a odklonu od vědeckých principů z Greenpeace odešel. V současnosti pracuje jako konzultant pro společnost Greenspirit Strategies.
Jj, jde o nové náboženství, nová fundamentalistická „zelená“ víra. Nabízí se tu paralela s počátky křesťanství a Katolickou církví jako mocenskou a politickou organizací která využila novou víru ke svým záměrům. Za 300 let budou našim dětem noví církevní představitelé vykládat jak v 21. století hrozila zkáza lidstva a nebýt jejich organizace, nikdo by tomu nedokázal zabránit. To už je takový koloběh historie.
Príjemný pán s rozumnými názormi :-)
nemyslím, že ide o nové zelené náboženstvo, aj keď vychádza z určitých psychologických ptorieb človeka. Dnešná západná civilizácia (priznajme si, že v iných kultúrach klimatizmus nie je tak rozšírený), sa vyznačuje sebaobviňovaním hraničiacim až so sebanenávisťou. Človek sa v takom prostredí musí cítiť vinne a preto hľadá úľavu pre svoje svedomie – a čo mu uľaví viac ako ked prispeje svojím dielom k záchrane planéty, ľudstva a budúcnosti ľudskej civilizácie?
S postupným nárastom dôležitosti ne-západných krajín bude klesať aj podpora klimatizmu, pretože v týchto kultúrach bude chýbať nevyhnutné spoločenské a kultúrne podhubie pre prijatie klimatizmu. Zároveň Západ nebude mať prostriedky ani moc iným kultúram svoju ideologiu vnútiť.
To povedie buď k zániku ľudskej civilizácie kvôli zmenám klímy (:-D) alebo k tomu, že klimatizmus sa časom zdiskredituje ako nesprávny a mylný.
Ak by som chcel byť dialektický – klimatizmus je odsúdený k zániku :-D
Môj názor na zmeny klímy: z vedeckého hladiska neexistujú dostatočné dôkazy pre to, že ho spôsobuje človek. To ale neznamená, že ho nespôsobuje. Aj keby spôsoboval, väčšina krajín sveta nie je ochotná pristúpiť k opatreniam, ktoré by zmenám klímy zabránili. To znamená, že naše súčasné multimiliardové snahy sú úplne zbytočné, snáď s výnimkou podpory výskumu nových technologii, ktoré sa vždy zídu.
Vznik environmentalistického hnutí je dáváno za „vinu“ projektu Apollo jakožto jeden z jeho nepřímých produktů. Od chvíle, kdy se člověk procházel po Měsíci, se z člověka rozumného stal člověk kosmický – homo cosmicus, uvědomělý si svého postavení ve Vesmíru, s velkými důsledky sociálními a humanistickými. Nejsem příliš spokojen s těmito spolky, v kontextu tohoto článku musím s autorem souhlasit. Spolu s prezidentem Klausem je považuji za velkou hrozbu. A kdo zná fakta a chce je znát, dá mi jistě za pravdu.
Pane Valach máte v tom trochu guláš. Předpokládám, že těmi spolky máte na mysli např greanpeace ano? Potom byste se měl možná trochu více dívat na zprávy a zjistil byste že prezident je jeden z mála vysoce postavených lidí, který se nebojí říct svůj názor navzdory establishmentu a je zásadně proti těmto spolkům a veškerému tomu světově propagovanému a lidstvu sugerovanému pocitu viny za klimatické změny! No nic…
Ahoj Petře, jak se vede? Vidíš to, ty jsi skaut, máš rád fyziku, astronomii apod. V přírodě jsi jako doma (na omezený čas). Já taky (snad to, že jsem nasbíral stovky minerálů a zkamenělin, ze mě nedělá placený hlas těžařů ;)) — jen v posledních letech je pro mě spíše virtuální jako fázový prostor. ;) Ať má člověk sebevíc rád přírodu a něco o ní ví, tak když nesouhlasí s nátlakovými blázny, je označen za „antiekologa“, ať to znamená bůhví co. Nepřipadá mi, že bych na potkání nakopával srny do zadku a vyžíral jim krmelce.
@LoWang:
Chvíli jsem tápal, co se Vám na příspěvku Petra nezdá. Došlo mi, že Vás patrně zmátlo spojení „Spolu s prezidentem Klausem je považuji za velkou hrozbu.“ Asi to chápete tak, že pan Valach považuje za hrozbu zelené skupiny a prezidenta Klause. Vidíte, to je to nebezpečí naší češtiny. Pan Valach určitě myslel, že on — stejně jako prezident Klaus — tyto skupiny považuje za hrozbu. Hezký zbytek noci.
Hezký článek. Musím se ztotožnit s ním i s diskutujícími. Jen bych přidal trochu svůj pohled na věc.
Ač nevěřím příliš Globálnímu oteplování, rád slyším nové zprávy o technologickém vývoji směrem k přírodě a ekologii. Tzn. elektromobily, pasivní domy, ekologické zpracování odpadů a jiné.
Řekl bych, že kvůli hype glob.oteplování se odrazí výsledek v kvalitě života přinejmenším pro člověka.
Otázka je, jestli to hype není příliš velká cena a nešlo by to udělat šetrněji.
Snad mi rozumíte. :)
Skvely clanok, dakujem panovi za osvietenie, ze konecne poznam pravdu a nenecham sa viac krmit tymi hlupostami.
Nech sa dari
Jo, jo, to je dobré si přečíst, ale co z toho plyne? Že je jako všechno ok a můžeme takhle dál pokračovat? Že nemizí amazonský pralesy? Že nás tady není čím dál víc, zatímco zelená revoluce končí?
Mám za to, že ta iracionální hysterie má racionální kořeny. Prostě selským rozumem tušíme, že jsme jen další druh, kterej se značně namnožil, a jak to s takovejma zvířátkama bejvá. že pak uvěříme každé apokalyptice je prostě potřeba si to tušení zdůvodnit.
Marku, ono je moc jednoduché říkat obecné povzdechy. Nemá cenu, aby Vám někdo něco moc říkal. Sežeňte si data sám a udělejte si závěry. Nápověda:
Za prvé, zkuste se podívat na zmíněné pralesy v Amazonii, zkuste si zjistit něco o historii této oblasti. Pak se zkuste podívat na otázku, jaké procento lesa je těženo a jaké je káceno chudým obyvatelstvem a dalšími. A také proč. Položte si otázku, jestli to je poprvé v historii, co člověk něco kácí.
Za druhé, zkuste si něco přečíst o fytoplanktonu a jeho roli pro tvorbu kyslíku na planetě. V té souvislosti si srovnejte rozsah té částí Amazonie, která mizí, a světových oceánů, kde je fytoplankton. Objevíte pro Vás asi zarážející věc. Zároveň nezapomeňte na floru po celé zeměkouli.
Za třetí, „takhle pokračovat dále“ je nedefinovaný pojem. Nevím, co tím myslíte. Jinak si zkuste srovnat stav životního prostředí v bohatých a chudých státech světa. Dám vám trošku nápovědu: že žijete v části Země, kde máte vodu, potraviny, elektřinu, služby, péči atd. po ruce je něco jiného, než když nemáte co do huby, chcípáte na sebemenší virózu, ohrožuje Vás zvěř a ostatní lidé. V takovém případě jsou Vám lamenty nějakých zápaďáků o udržitelnosti — což je nedefinovatelný nesmysl a v mnoha svých podobách nesmysl zhruba stejné dimenze jako celosvětový mír — zcela lhostejné a nikdy vás nenapadnou. Člověk se chce najíst a množit se. Mnohým se ani jedno nepodaří.
Za čtvrté, což s tím souvisí, podívejte se na data, kde je populační růst největší a jak souvisí s vyspělostí takového státu, službami, péčí apod.
Za páté, apokalyptické předpovědi „kvůli našemu chování“ jsou tady od dob, kdy lidí bylo nesrovnatelně méně.
Za šesté, co je pro vás přemnožený druh? Zkuste si spočítat, jak velká by byla „budova“ (kvádr), aby se do něj nacpali všichni lidé planety. Dojdete k překvapivému zjištění.
Za sedmé, zkuste si zjistit biomasu lidí a třeba termitů. Opět: budete překvapen.
Za osmé, jako všude ve vesmíru platí zákon zachování hmoty a energie. Člověk něco váží, protože jí, co mu Země dá. On se pak v ní rozloží a jeho zbytky sní nově příchozí. Řeči, že nás Země nemůže unést, jsou opravdu řeči z mateřské školy, o kterých mluví Moore.
Za deváté, geneticky modifikované potraviny díky své odolnosti jsou schopné nakrmit tolik lidí, že se Vám z toho zamotá hlava.
A za desáté, selský rozum, lineární myšlení, je největší chyba, na kterou se můžete odvolávat. Jestli si myslíte, že „selský rozum“ stačí na popis přírody, pak všech devět bodů výše ignorujte.
Pohodu přeje
Olda
Rád se zde přidám k debatě, jelikož příroda je mi velmi blízká. Nebudu komentovat nic jiného, než situaci deštných pralesů. Uznávám, že s plochou pralesa mizí jedinečné druhy z řad zástupců jak fauny tak flóry, to si myslím je neoddiskutovatelný fakt. Zároveň to ale není „tak důležité“ pro tzv „udržitelný rozvoj“. Pokud budeme zastávat názor, že CO2 je dominantní, oteplování způsobující plyn.
Zkuste si představit rozdíl, mezi koloběhem CO2 v deštném pralese a např ve výše uvedených lesech Severní Ameriky. Když se pustíme do extrému (který, nepochopitelně zastávají velké skupiny lidí) že CO2 je nejdůležitější skleníkový plyn, čím pak podle vás přispívá deštný prales k ukládání tohoto plynu(a tím snižování jeho obsahu v atmosféře)?
V deštném pralese je, oproti jehličnatým severským lesům, opravdu rychlý koloběh zániku, rozkladu a následnému znovuzpracování CO2. Vrstva humusu je zde velmi nízká. Strom, padnoucí na zem je, ve srovnání s lesy z chladných oblastí, neuvěřitelně rychle rozložen na základní živiny a ty jsou opět hned zpracovávány novými rostlinami, stromy apod. Tzn. že CO2 se zde vůbec neukládá, nýbrž tento plyn je neustále deštnými pralesy udržován v koloběhu, tudíž v atmosféře. Tím pádem je přínos deštného pralesa(stále mluvím jen o CO2 a ne o biodiverzitě) nulový. CO2 stále koluje, je neustále spotřebováván a vypouštěn tam, odkud přišel, tedy do „luftu“.
Absolutně opačná je situace v severských lesích. Jednoduchý příklad: Spadne strom, chladné klima zajistí jeho konzervaci(tím pádem ukládání CO2) a uvolňování živin atd. je zde minimální. Prostě a jednoduše jsou tyto lesy taková spižírna, kam se nám neustále krásně ukládají zásoby našeho slavného CO2.
Kdo mi nyní odpoví na otázku: čím přispívá deštný prales ke snížení produkce, nebo aspoň ke snížení obsahu plynu, který již v atmosféře koluje?
Budu velice vděčný za rozumnou odpověď a rád přijmu kritiku svých názorů. Oponentům přeji hodně štěstí při získávání rozumných argumentů proti mému příspěvku a těším se na „výměnu názorů“ xD.
GMO je podvod:
Masove pestovani repky a jinych plodin kvuli energii (ethanolu, oleji) ale nema nic spolecneho s GMO. Toto pestovani prosadili tzv. „ekologove“, kteri meli pripravene spolecnosti a domluvene konktrakty a odber produktu. V EU si na to i prosadili zelene dotace. Pokud se toho chytnou firmy vyvijejici GMO – nemuzeme jim to mit za zle, reaguji na trh a pokud je pro ne vyhodnejsi vyvinout olejnatejsi repku co jde sklidit 10x rocne tak to ukazuje pouze na to, ze jsou dobri hospodari. V tomto pripade jim to nelze mit hned za zle, moralka v dnesni dobe bohuzel do obchodu casto nepatri. Ne ze by se nedala uplatnit, ale pak se takova firma tezko dostava na vrchol…
Re: GMO je podvod
Rad by som len poznamenal ze geneticky modifikovane su vsetky plodiny a uzitkove zvierata ktore v sucasnosti vyuzivame. Vsetky obilniny, kulturne odrody ovocia, zeleniny a kazdy jeden druh dobytka, hydiny a pod. vznikli slachtenym z divo zijucich druhov tak aby prinasali maximalny uzitok. A co ine je slachtenie ak nie manipulacia s genmi. Jediny rozdiel je v tom ze slachtenim to trva desiatky rokov a geneticke inzinierstvo skracuje tuto dobu na roky. Neustala diskusia o ich vhodnosti a nevhodnosti mi osobne pride scestna a mam za to ze vacsina odporcov GMO ma vsetky svoje informacie o polnohospodarstve od greenpeace. Nevyuzivanie moznosti ktore nam geneticke inzinierstvo ponuka je len typicky ludsky strach z neznameho pride mi to asi rovnaka hlupost ako keby Flemingovi pri vynaleze penicilinu povedali „vies co radsej zostanme pri lipovom caji“. A len pre zaujimavost akykolvek novy druh vytvoreny slachtenim podlieha zakonu o ochrane dusevneho vlastnictva a teda je mozne dat si ho patentovat, takze s tym patentovanim potravin je to nieco co tiez uz davno funguje len doteraz okolo toho nebola taka panika…
Upozornění: Byly smazány některé komentáře. Důvod je naprosto jednoduchý. Pokud nesouhlasíte s něčím, co někdo říká, argumentujte v rámci tématu, daty, fyzikou apod. Zdržte se primitivních ad hominem útoků. Autor posledního smazaného příspěvku kádroval dokonce PĚT lidí.
Já jsem se k článku dostal až po čase, a tak bych rád jen uvedl na pravou míru, že pana prezidenta opravdu nepovažuju za hrozbu… myslel jsem, že souhlasím s jeho pohledem na „environmentalisty“.
Je sranda číst začátky příspěvků a z toho vidět jak si většina lidí dokazuje vlastní důležitost. Proto to po vás nebudu číst.
Díky za článek.
[…] Oldřich Klimánek, Scinet.cz […]
VLOŽIT KOMENTÁŘ
Podpořte nás
Témata
Informace
© 2006-2008 iSpace-Portal.cz ISSN 1803-1277
© 2008 - 2021 SciNET.cz ISSN 1803-9618
Jakékoliv šíření obsahu a jeho částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.
Připojte se, sdílejte…
Témata
IT / Počítače - Linux | Windows | Open Source | Telekomunikace | Software | Připojení k internetu | Operační systémy | Internet