Vědci vyvinuli novou metodu léčby nádorových onemocnění. Namísto protonových paprsků, které se v současnosti hojně používají, by se do boje proti rakovině mohly zapojit paprsky antiprotonů. Odborníci tvrdí, že antiprotony jsou účinnější a okolní zdravou tkání tolik nepoškozují.

Paprsek antiprotonů by měl být při ničení tumorů čtyřikrát účinnější než paprsek protonů. Alespoň to tvrdí vědci z ženevského CERNu. Toto zjištění může vést k novým metodám léčby rakovinných onemocnění, metodám, které by minimalizovaly poškození zdravých tkání kolem nádorů.

Léčba rakovinných onemocnění pomocí protonového paprsku je velmi účinná z mnoha technických důvodů.

Podobnými vlastnostmi se může pyšnit také paprsek antiprotonů. Ovšem umí ještě něco nevíc. Antiprotony ve tkáni mohou anihilovat s protony, přičemž vzniklé záření v součtu navýší dávku radiace mířené na nádor. Část nového záření se uvolní také do sousedních nádorových buněk, které rovněž zničí.

Fyzici z ženevského částicového centra v CERNU, kteří pracují na projektu s názvem Antiproton Cell Experiment (ACE), nyní tuto domněnku potvrdili, když paprsky protonů a antiprotonů ozařovali buňky z křečka umístěné v želatině.

Vědci porovnali přeživší buňky v cílové oblasti (nádoru) s přeživšími buňkami v oblasti kolem cílové oblasti (ve zdravé tkáni). Došli k závěru, že antiprotonová anihilace zabíjí takřka čtyřikrát více cílových buněk než protonový paprsek, přičemž o nic víc nepoškozuje zdravou tkáň.

„Udělali jsme první krok k vývoji nové metody v léčbě rakoviny,“ řekl pro server PhysicsWeb Michael Doser, fyzik z CERNu. „Výsledky ukazují, že antiprotony jsou čtyřikrát účinnější než protony. Ačkoliv [naše metoda] musí být ještě porovnána s dalšími existujícími metodami, jde o průlom v této oblasti výzkumu.“

Mluvčí ACE Michael Holzscheiter z americké společnosti Pbar Labs LLC vysvětluje: „K dosažení stejného stupně poškození buněk v cílové oblasti je potřeba čtyřikrát méně antiprotonů než protonů. To značně snižuje poškození zdravých buněk podél vstupního kanálu paprsku.“

I když tyto první výsledky jsou jistě slibné, vědci přiznávají, že používání antiprotonů v praxi je stále otázkou deseti i více let. Jen na okraj, hlavní problém tkví s přípravou antiprotonů. Ty lze vyrobit pouze v urychlovačích částic. A v současnosti je to pouze zařízení zvané Antiproton Decelerator v CERNu, které je schopno vyrobit antiprotonový paprsek s dostatečně nízkou energii a vysokou kvalitou pro tento typ aplikací.