Na trhu se rozmáhá nový trend: počítače nejsou od výroby osazovány jen Windows, ale i různými operačními systémy s jádrem Linuxu. V souvislosti s Everex gPC a systémem gOS se nabízí otázka, zda stojaté vody trhu s OS by nemohl rozčeřit Google.

Linux, či lépe řečeno linuxové distribuce, mezi námi kolují už poměrně dlouho. Kromě serverů a rozličných zařízení se mu však nepodařilo nijak zásadně prosadit. Ne na desktopech. Podle statistik Netapplications.com mu v celosvětovém měřítku náleží něco kolem 0,6 % podílu na trhu a u nás dle Toplist.cz lavíruje na hranici 1 %. Nezdá se to sice moc, ale když uvážíme, že na 100 milionů osobních počítačů připojených k internetu připadá zhruba půl až jeden milion strojů osazených Linuxem, číslo to není ani nikterak malé.

Přesto půl až jedno procento je vzhledem k Windows a Mac OS (v celosvětovém měřítku) značně malé číslo, které by se dalo v mnoha ohledech zcela zanedbat a s trochou nadsázky i jako statistická chyba.

Kde je problém?

Pro někoho výhoda Linuxu je zároveň i jeho obrovskou slabinou. Nejde o nekompatibilitu programů určených pro Windows s jeho prostředím, protože spousta z nich (včetně tolik omílaného Photoshopu nebo různých her) spustit lze. Problémem je jeho rozdrobenost. Jestliže se říká, že co člověk, to názor, v oblasti Linuxu pomalu platí, že co člověk, to linuxová distribuce. Těch je takové množství, že běžný uživatel se v nich nemůže prakticky vůbec orientovat. Vybrat si tu jedinou distribuci, ten jeden systém, který padne, a nebudou s ním problémy, prostě zpočátku nejde.

To se týká hlavně notebooků, u kterých je potřeba, aby systém spolupracoval se všemi důležitými komponentami. U desktopů, jež si často zákazník skládá sám, lze ovlivnit výběr komponent tak, aby Linux běžel víceméně bezchybně, ale u laptopů je to komplikovanější.

Ovšem poslední obchodní kroky známých výrobců počítačů ukazují, že věci se začínají měnit. Na trh se dostávají notebooky s již předinstalovanými linuxovými systémy, které na nich běží spolehlivě.

Tohle je jedna z možností, jak Linux dostat k uživatelům, kteří o něm neslyšeli nebo z něj mají strach: pokud se renomovaná firma zaručí, že na jejím notebooku vše pojede, jak má (v tomto směru ale musíme spílat Aceru s textovým Linpusem), pohled na Linux se u skeptiků může změnit. Přesto je to dnes ještě málo. Podíl linuxových počítačů je nepatrný a Linux z disku často zmizí rychlostí blesku a bývá nahrazen Windows.

K tomu, aby Linux vzbudil mezi uživateli zájem, je třeba, aby se ho ujala velká firma, jež je u lidí oblíbená. Tou není dnes nikdo jiný než Google. Ať už Google přijde, s čím chce, je o tom slyšet a rázem jeho služby táhnou. Kdo by neznal jeho vyhledávač, který těžko hledá konkurenci; Gmail, jenž jako jeden z prvních freemailových služeb nabídl obrovskou schránku; Google Adsense, onoho velkého hráče na poli internetové reklamy, který umožňuje vydělávat i osobním webům, Google Talk, Google News, Google Maps, Google Earth a tak dále…

Ne že by se Linuxu dnes nevěnovaly velké firmy, to vůbec ne. Ovšem ty jsou známé především profesionálům, nemají jednoduše kontakt s masou. Totiž když se objevily informace o systému gOS (viz článek Levné počítače a operační systém „od Googlu“), novináři a bloggeři ihned psali o operačním systému od Googlu a různě spekulovali.

Velká firma, která se Linuxu ujme a začne jej propagovat pro použití na desktopech, je důležitá také proto, aby dokázala výrobcům počítačů nabídnout výhodné podmínky. Například Windows Vista se prodávají dobře, ale není to kvůli tomu, že by uživatelé ve velkém chodili do obchodů a kupovali si instalační DVD, ale protože rapidně stoupá prodej notebooků, a ty jsou ve většině případů osazeny právě Vistami. Kdyby místo nich byl na disku Linux, mohlo by mu to nahrát? Těžko říct. Leckdo by mohl tvrdit, že Linux na novém počítači = počítač bez OS. Čili spousta místa pro Windows (pravděpodobně korporativní verzi XP od známého). A je taky dost možné, že takové stroje by se prostě neprodávaly vůbec dobře (pokud by jich bylo víc). Trochu začarovaný kruh.

Kde je reklama?

Pokud linuxové firmy chtějí, aby se jejich produkty dostaly do více počítačů, je nutné dělat reklamu. Ta se ale očividně nekoná. Proč? Chtějí předejít problémům? Dostáváme se k otázce: Je Linux připraven na masové rozšíření? Když jsem nedávno po letech sedl k počítači s Windows 98, vzhledem k velkým svízelím s triviálními úkony jsem nevycházel z úžasu, že na tomhle jsme fungovali. Jestliže Windows 98 byly masově rozšířeným systémem ještě zkraje nového tisíciletí, nevidím důvod, proč by nemohl být teď i Linux.

Ale nabízí se další otázka, proč velké firmy nedělají desktopovému Linuxu reklamu: stojí vůbec o to, aby byl masově rozšířeným systémem? Linux a obecně opensourcová řešení těží hlavně v profesionální a business IT sféře, takže těžko soudit, co by jim bezplatné operační systémy a software přinesly od domácích uživatelů. Možná peníze z placené podpory a zpětnou reklamu. Ale další přidružená otázka zní: má se vůbec Linux široce rozšiřovat? Tento systém jako takový je dnes na vysoké úrovni a dokáže některým uživatelům nabídnout vše, co potřebují. Jeho podíl na trhu je ale pořád dostatečně nízký na to, aby se zaručilo, že tvůrci virů a škodlivého softwaru obecně jej budou přehlížet. „Proof-of-concept“ viry existují i pro Linux, ale běžný uživatel je v něm pořád ve větším bezpečí než ve Windows.

Linux se šíří především na základě doporučení. Jeden uživatel motivuje druhého, aby si vyzkoušel tu a tamtu distribuci. Cílené megalomanské reklamy prostě neexistují. I Linus Torvalds, tvůrce jeho jádra, nedávno prohlásil, že vývoj Linuxu je jako sociální síť.

Přitom Google má k opensourcovému softwaru vřelý vztah. Alespoň v Mozille ho pociťují. Takový Firefox za svou popularitu z velké části vděčí právě Googlu, který jeho vývoj štědře podporuje a propaguje. A Firefox je i zářivým příkladem, jak bezplatný produkt s otevřeným kódem může konkurovat produktům Microsoftu. Mimoto Google vyvíjí Android, opensourcový operační systém pro mobilní telefony.

První krůček, který Google na poli Linuxu provedl, tedy že proběhla dohoda s Good OS LLC a systém gOS je prošpikován jeho službami, může být opravdu prvním počinem, který se v budoucnosti zopakuje ve větším rozsahu (Google do gOS nijak nezasahoval). Ale taktéž může jít o jednorázový projekt, jenž nemusí nic znamenat.

Pokud by se ale na trhu objevil operační systém s logem Googlu, odvažuji se tvrdit, že by jej za pár dní vyzkoušelo mnohem více lidí, než kolik nárazově zkouší „hole znějící“ Linux.

A co vy? Odolali byste „Google OS“?