Facebook se svými zhruba 700 miliony členů sice není sítí Google+ životně ohrožen, přesto však reakce uživatelů, médií a analytiků varují, že by se Facebooku nemusela vyplatit jeho liknavost vůči požadavkům lidí, kteří chtějí mít větší kontrolu nad svým soukromím. Současní uživatelé Google+ totiž používání této sítě zdůvodňují právě slovy, že mají daleko větší moc nad tím, co kdo na jejich účtu vidí, s kým oni co sdílejí a jak se k nim vůbec v tomto směru Google chová.

“Všichni a vše” je na Facebooku. I to, co tam lidé ani nechtějí

Nejen na webu poslední roky patřily a patří společenské síti Facebook. Stovky milionů lidí na něm mají účet, a pokud chcete potkat po letech někoho, s kým jste ztratili kontakt, starého známého najdete s velkou pravděpodobností právě tam.

Jenže hodně uživatelů vidí ve velikosti Facebooku rovněž jeho slabinu – tedy když k tomu přičteme chabou moc nad vlastním soukromím, nesmyslné hry, podvodné stránky a různé jiné již tradiční znaky dnešního Facebooku, jenž už není tím, čím býval. Zeď průměrného účtu nevypadá jako něco, na co by se dalo dívat a v čem by se dalo se orientovat.

Jedním z největších problémů je, že Facebook má pro všechny kontakty společné pojmenování: přítel. A desítky či stovky opravdových přátel nemá dost určitě nikdo. Aktualizace statusu se zobrazují všem “přátelům”, byť dané informace a zážitky v reálném (ani tom kybernetickém) životě nejsou pro stovky “přátel” normálně vůbec určeny.

Někteří toto facebookovské omezení nebrali a neberou v potaz, a pak se dějí věci, na které takoví uživatelé patrně neradi vzpomínají (kdo si odplivne na Facebooku kvůli své práci a šéfovi, a zároveň ho má mezi přáteli, ten opravdu potřebuje dovolenou) – a jen málokdo umí při psaní na facebookovskou zeď vyfiltrovat určitá jména. Jenže stejně, je to namáhavé, nepraktické, a proto nefunkční. Facebooku chybí jasné a přehledné řazení toho, co se má komu zobrazit – přesně tohle ale splňuje síť Google Plus.

(Ne)populární postava Zuckerberga

Tvrdit, že se většina lidí staví k Facebooku na základě chování, konání a projevů zakladatele této sítě Marka Zuckerberga, by bylo dost hloupé. Jenže Zuckerbergovy “excesy” (můžu-li vůbec jeho projevy takto drze nazvat) leží v žaludku odbornější sféře a média často ráda jeho názory na soukromí připomínají – soukromí ve světě internetu Zuckerberg vlastně označuje za přežitek. Podle něj prý uživatelé už o ochranu svého soukromí ani nestojí a ti, kdo se o svou soukromou zónu obávají, jsou strachem posedlí a bojí se zbytečně. Jak se nechal slyšet, pojem jako soukromí a obavy o ně brzy z kybernetického světa zcela vymizí.

To však není přístup, který by se setkal s pochopením u všech uživatelů Facebooku. Zdaleka ne.

Google+ – a nebojím se teď říct ‘překvapivě’ – na soukromí uživatele dbá, až by se opravdu chtělo říct, že “soukromí neumřelo, Google+ je toho důkazem.” Ať jde o statusy/zápisky ve streamu (jak Google nazývá obdobu facebookovské zdi), nebo fotografie, videa aj., díky kruhům (Rodina, Přátelé, Známí, Pouze sledovaní, + vlastní kruhy) má uživatel naprostou kontrolu nad tím, co s kým sdílí – co kdo na jeho účtu vidí. A Google uživatelům své sociální sítě přímo dovoluje udělat náhled, jak se jeho profil určitému uživateli zobrazí.

Že Google pochopil, že facebookářům vadí špatná správa soukromí a sdílení, jde vidět i na tom, jak je stream nastaven od vytvoření účtu – je zcela soukromý. Až si uživatel postupně osahá, co síť dovoluje, může nastavit statusy aj. třeba na veřejné. Na Facebooku je tomu často naprosto opačně.

Všudepřítomný Facebook a “nutnost” ho používat

Není těžké najít lidi, kteří vám řeknou, že Facebook používají „z donucení“. Třebaže dlouhou dobu mnozí odmítali se do této sítě registrovat, postupem času vlastně “museli”. Vliv Facebooku rostl natolik, že pro některé uživatele bylo a je skoro nemožné (minimálně nepohodlné) Facebook nemít a ignorovat. Týká se to například i rozličných webových stránek, které tam buď přesunuly část obsahu, nebo už neumožňují diskutovat na svém webu, resp. jen s modulem Facebooku.

Naprosto nepochopitelný byl v tomto směru třeba krok České televize, která loni v “zájmu zkvalitnění diskusí” po čtenářích požadovala právě aktivní účet na Facebooku. Že spoustě lidí vadilo, že veřejnoprávní médium nutí koncesionáře používat konkrétní jednu soukromou síť – a ještě takovou –, není asi potřeba opakovat. Česká televize teď naštěstí diskuse na svém webu ČT24 úplně zrušila a umožňuje lidem komentovat pouze statusy na Facebooku.

Co se Facebooku také vytýká, je, že často mění pravidla hry. A to aniž by o tom dal uživatelům vědět. Jedním z posledních kousků tohoto druhu bylo spuštění funkce automatického označování obličejů lidí na fotografiích jménem. Takové nové funkce, které zase snižují míru soukromí, jsou přitom aktivovány automaticky a uživatel je musí vypnout sám, což drtivá většina „obyčejných“ uživatelů netuší, že je vůbec možné.

Tyto výtky padají na adresu Facebooku často, jenže Zuckerberg, a vedení vůbec, je stále ignoruje. Jenže s příchodem Google+, a jeho velkým a nečekaným úspěchem, se situace mění..

Jeden vztyčený prst, druhý vztyčený prst…

Média si začínají rozdílů v pojetí soukromí (a kontroly nad ním) u Facebooku a Googlu Plus víc a víc všímat. V těchto dnech některé zahraniční IT magazíny rády odkazují, že tuto skutečnost vypíchl i proslulý list The New York Times: V něm vyšel článek, jenž právě kritizoval, jak se k uživatelům chová Facebook, a naopak vyzdvihoval přístup Googlu a jeho nové sítě. Pro Google určitě reklama dobrá a pro Facebook zase jeden zdvižený prst navíc.

Autor článku v New York Times řekl vesměs totéž, co říká spousta uživatelů – právě kvůli problémům se soukromím Facebook používá jen zřídkakdy, snad jen pro „Like“ (Líbí se mi) a nějaký ten komentář. Žádný vlastní obsah však Facebooku už neposkytuje.

Facebooku autor také vyčítá šílený labyrint, který stojí uživateli v cestě při snaze změnit nastavení soukromí, nepřehlednou změť tlačítek a nabídek.

Uživatelé přesto Facebook používají – důvodem je mimo jiné, že neexistuje alternativa Facebooku. Tedy dosud neexistovala. Žádná společenská síť, která vznikla z hecu právě coby alternativa, si nikdy globálně tolik pozornosti nezískala, aby šla používat tak jako Facebook, natož ještě lépe. Ale Google může pravidla hry změnit.

“Google se ponaučil z vlastních chyb i chyb Facebooku. Google udělal v rámci své sítě ze soukromí funkci č. 1,” stojí ve sloupku v New York Times.

“Zdá se, že si Google nejen uvědomil, jak je pro online uživatele soukromí důležité , ale také zjistil, že tohle ještě nedošlo Facebooku,” končí článek.

A úspěch sítě tato slova jen potvrzuje. Google+ se stal nejrychleji rostoucí sociální sítí v historii webu – a to i přesto, že jde stále o síť uzavřenou, kde pro vstup člověk potřebuje pozvánku. Za necelé tři týdny Google+ získal přes 10 milionů uživatelů – a v současné chvíli se jejich počet pohybuje kolem 20 milionů (dle modelu asi 18 milionů, přesná čísla ale Google snad ozřejmí sám).

Uživatelé těžko budou rušit účty na Facebooku – ty si určitě řada z nich ponechá. Svůj obsah ale dost možná raději svěří Googlu, kruhům, které uživatelé mají pod naprostou kontrolou. Facebook bude místem, kde potkáte staré známé, ale Google+ je místem, kde se můžete o své znalosti, zážitky, informace a další věci s lidmi opravdu beze strachu podělit – a zbytek nenudit.

A jestli nic jiného, Facebook snad konečně pochopí, že není jedinou sociální síti tohoto typu a že existuje vážný konkurent. Z toho by mohli těžit samozřejmě uživatelé, protože jim snad Facebook začne opravdu naslouchat.

Jen jestli ale některé uživatele už Facebook neztratil nadobro.