Scinet.cz » IT/Počítače, Tipy a triky

Jak nahradit MS Office (1): OpenOffice.org

5.2. 2010, Oldřich Klimánek

MS Office se během let staly symbolem kancelářských aplikací. Avšak vysoká cena balíku jednak zvyšuje náklady zejména firem, jednak stojí za zvýšenou mírou pirátství, jak ukazují statistiky organizace BSA. Chcete-li používat legální software a zároveň snížit náklady ve firmě, existuje řada jiných balíků, jež jsou navíc s MS Office v oblasti formátů (takřka) kompatibilní.

MS Office 2007, OEM a krabice

Microsoft před nějakým rokem a půl přišel se stálou nabídkou MS Office 2007 Home/Student pro domácnosti a studenty, která z této kancelářské sady udělala již velice dostupný software. Cena kolem 1 500 Kč za Word pro práci s textem, Excel pro práci s tabulkami, Powerpoint pro přípravu prezentací a OneNote pro správu poznámek překvapila leckoho a balík opravdu zpřístupnila široké veřejnosti.

Bohužel to má jednu vadu, která často bývá opomíjena; takto licencovaný balík nelze použít pro komerční použití, vůbec žádné komerční použití. Licenční podmínky MS Office 2007 neumožňují, abyste vytvořili byť jedinou fakturu, psali překlady nebo analýzy či v Excelu zpracovali údaje o vašem podnikání.

Pro komerční použití Microsoft prodává MS Office 2007 pod jinými licencemi, a když se podíváme na jejich ceny, zjistíme, že zařídit třeba jen malou kancelář vyjde na velké peníze. Nejnižší edicí, jejíž licence umožňuje komerční využití, je MS Office 2007 Standard, popřípadě Small Business, obě s cenou zhruba 10 000 Kč. Možná je přitom pouze jediná instalace, licence je vázaná na konkrétní počítač, nikoliv uživatele, tzn. že když si je budete chtít nainstalovat na více svých pracovních počítačů, zaplatíte znova (instalace je možné provést i dvě, např. na desktopu a notebooku, licenční podmínky se mohou lišit).

Levnější variantou je místo „krabice“ zakoupit OEM, jenomže takovou licenci je možné koupit výhradně s novým počítačem (dodatečně nelze, resp. jen do určité doby) a s OEM koncový zákazník často nedostane instalační CD (což je v případě softwarového nebo hardwarového problému s počítačem průšvih).

Ušetřit jde velice snadno

Dost podnikatelů a firem ani netuší, že na trhu je několik dalších kancelářských aplikací, které dokážou pracovat i s dokumenty z MS Office a navíc náklady na jejich pořízení jsou mnohonásobně nižší, často i nulové. A existuje k nim i profesionálních technická podpora.

Dnes si představíme nejrozšířenější alternativy MS Office, příště obzory ještě rozšíříme a přineseme i testy a přehled interoperability, tj. toho, do jaké míry konkurenční sady umí spolupracovat s dokumenty z MS Office. Než se začne tedy diskutovat, že v článku chybí balík XY nebo že existují problémy s kompatibilitou apod. — tyto věci budou diskutovány příště.

OpenOffice.org – několik forem, různě kvalitních

Word z nejrozšířenějšího kancelářského balíku Microsoft Office 2003

Nejznámější a nejpoužívanější alternativou MS Office je bezplatný kancelářský balík OpenOffice.org („doménová“ přípona je nutnou části oficiálního jména kvůli sporům o značku OpenOffice), o jehož vývoj se (hlavně) stará Sun Microsystems (dnes již patřící firmě Oracle). Sada nabízí programy pro práci s textem (Writer), tabulkami (Calc), prezentacemi (Impres), ale i databázemi (Base), vektorovou grafikou (Draw) či matematickou sazbou (Math).

OpenOffice.org podporuje hned několik formátů, kromě nativního ODF (jenž je několik let standardem ISO) v něm můžete pracovat i s formáty známými z MS Office, a to jak binárními z verze 2003 a starších, tak i OpenXML, jehož Microsoft zabudoval prvně do verze 2007. To značí, že OpenOffice.org lze použít pro otevírání, editování či ukládání dokumentů z balíku Microsoftu.

Writer z OpenOffice.org. Grafické rozhraní je velice podobné Wordu

I sám Microsoft v oblasti interoperability udělal další důležitý krok, když v druhém servisním balíku (SP2) pro MS Office 2007 zavedl podporu ODF. Ta sice ještě pokulhává, nicméně jejich uživatelé mohou otevírat i dokumenty vytvořené v OpenOffice.org a i jiných balících využívajících OpenDocument.

StarOffice, komerční potomek OpenOffice.org

Balík OpenOffice.org původně vzešel z jiné sady aplikací, StarOffice, kterou vyvíjela německá společnost StarDivision. V roce 1999 tento software od StarDivision odkoupila firma Sun Microsystems a rok nato otevřela její kódy, tj. zpřístupnila je vývojářům po celém světě. Tím vznikl projekt dnes známý OpenOffice.org.

Pozice se ale poté prohodila: od šesté verze se OpenOffice.org staly základem pro vývoj komerčních StarOffice, které se od OpenOffice.org odlišují tím, že obsahují i proprietární části. Mezi ně patří například další písma, různé šablony, souborové filtry a také rozličné nástroje, které své uplatnění mají především v korporativní sféře.

Se StarOffice je dodáván i Thunderbird, emailový klient a organizér. Dostupný je i samostatně zdarma

Cena balíku je 35 amerických dolarů (asi 670 korun), tedy nesrovnatelně menší než MS Office. Uživatelé ho nadto může používat jak pro osobní potřebu, tak i pro komerční účely, cena licence je pořád stejná. Výhodou je, že licence se nevztahuje na počítač jako u MS Office, ale na osobu, která licenci zaplatila. Majitel si tak zakoupený StarOffice může nainstalovat na desktopy na pracovišti, poté na notebook nebo i na domácí počítače. Jedna licence mu umožňuje balík nainstalovat na celkem pět strojů. Stejně jako OpenOffice.org je i StarOffice multiplatformní, tj. uživatel si je může nainstalovat na Windows, Linux, Solaris nebo třeba Macintosh.

Firmy a jiné organizace mohou využít i licenci v rámci Enterprise Edition (cena začíná na 25 dolarech za uživatele), kdy dostanou i kompletní nástroje pro migraci a nastavení.

Edice od společnosti Novell

Ačkoli se na vývoji OpenOffice.org nejvíce podílí Sun Microsystems, mezi další velké přispěvatele patří i jiné světoznámé firmy: Novell, Red Hat, Google nebo IBM. Vývojářům z Novellu se nelíbilo, že Sun nepříliš ochotně přijímá jejich kódy, tedy vylepšení a změny, kterými by OpenOffice.org měl podle Novellu a dalších vývojářů z komunity procházet — proto se rozhodli, že založí vlastní odnož OpenOffice.org, která bude už všechna vylepšení obsahovat. Tím vznikl projekt Go-oo a také oficiální OpenOffice.org Novell Edition. (O problémech vývoje více ve starším článku Čeká snad OpenOffice.org brzký konec?)

Edice od Novellu (tím budeme myslet i nadále i Go-oo) není překvapivě mezi uživateli Windows příliš rozšířená, ti většinou OpenOffice.org stahují z oficiálních stránek. Ovšem díky různým vlastním kódům obsahuje přidané funkce a rysy, které řeší problémy, s nimiž se uživatelé „holých“ OpenOffice.org z hlavní vývojové větvě často potýkají.

Novell díky smlouvám o interoperabilitě, které uzavřel s Microsoftem, totiž u před několika lety do své edice zabudoval podporu OpenXML (uživatelé byli s to otevírat dokumenty jako docx). Lepší kompatibilita se týká i podpory binárních dokumentů od MS, kde edice od Novellu obsahuje například i podporu polí) nebo i dalších formátů z balíků jako WordPerfect, Microsoft Works nebo textového procesoru T602. Samozřejmostí je podpora exportu dokumentů do PDF, ale pomocí rozšíření i jejich editace.

Edice od Novellu (a Go-oo) se ještě liší v jiných ohledech. Velice podstatné je, že podporuje VBA makra, což je rys, jehož absence v OpenOffice.org (tedy hlavní větvi) byla balíku mnohokráte vyčítána. Edice od firmy Novell zvládne například i vnořené diagramy z programu Microsoft Visio, což je pro mnohé firmy veledůležité.

VBA makro v tabulkovém procesoru Calc z balíku Go-oo (upravených OpenOffice.org)

Novell částečně vyřešil i další bolístku OpenOffice.org, a to jejich neobratnost. Je pravdou, že aplikace z toho balíku působí těžkopádně a trvá jim dlouho, než se otevřou. V tom jsou Microsoft Office mnohem příjemnější.

Spouštění programů ve své edici ale Novell zrychlil a snížil i nároky na operační paměť. Vývojáři k tomu říkají: „Využíváme méně paměti než hlavní větev, linkujeme rychleji, využíváme lépe systémové alokátory a neplýtváme moc časem a pamětí v registrech.“

Ke stažení je dostupná zvlášť oficiální Novell Edice a zvlášť Go-oo. Edice od Novellu byla původně určena jen uživatelům operačních systémů SUSE Linux Enterprise Desktop a openSUSE, které tato firma vyvíjí, ale nakonec se v první půlce roku 2007 dostalo i na uživatele Windows (odkaz na stažení). Odnož Go-oo je dostupná nejen pro Windows a Linux, ale také pro Macintoshe (na platformě Intel). Zájemci mohou stáhnout i kompletní zdrojový kód pro vlastní úpravy a kompilaci. Více na stránce http://www.go-oo.org/download/

Pokud někteří z čtenářů používají linuxové systémy jako Ubuntu, Debian nebo Mandriva a stojí o vylepšené OpenOffice.org, nemusejí nijak je shánět: v jejich systémech předinstalovaný OpenOffice.org je založen na kódech Go-oo.

Z české kuchyně

Než dnes skončíme naše povídání na téma OpenOffice.org a jeho odnože, nesmíme zapomenout na jeden „český“ produkt: kancelářský balík od firmy Software602,

Ta do roku 2004 vyvíjela zcela vlastní balík 602PC Suit, který byl kompatibilní s MS Office. Své času šlo o velice podařenou sadu programů, bohužel roku 2004 byla nahrazena novým balíkem — OpenOffice.org Software602 Edition. Ten je dostupný pro soukromé i komerční použití za 99 Kč (platí se formou SMS) a kromě OpenOffice.org zákazník dostane poštovního klienta Mozilla Thunderbird s rozšířením, relační databázi 602SQL Open Server integrovanou přímo do prostředí aplikací Writer, Calc a Base, šablony, galerii obrázky a různé publikace v elektronické formě (dokumentace, uživatelský manuál, průvodce instalací, rozdílový manuál pro přechod z MS Office aj.).

Pro zájemce je připravena i technická podpora (což ocení asi hlavně firmy).

Pokračování příště

Oldřich Klimánek, Scinet.cz pro DSL.cz

Oldřich Klimánek

Vydavatel serveru Scinet.cz.


Komentáře (5) »

  • Milhouse napsal:

    Opravte si prosím: Če(s)ká snad OpenOffice.org brzký konec?
    Teď si nejsem jist a nemůžu to ověřit, ale Ubuntu snad používá klasické OO.org.

  • Oldřich Klimánek napsal:

    Díky za opravu. S tím Ubuntu je to těžké — oni vůbec nedávají kredit za věci, co mají (ať už je to samotné Ubuntu, které je Debian…). Třeba Firefox si upravují po svém… S OpenOffice.org je to tak, že ubuntí Ooo je založené na kódech Go-oo, ale zase to není úplně novellácká verze. Mrkněte sem, abyste věřil.

  • Bobby Brown napsal:

    Já OpenOffice.org měl, ale prostě jsem narazil na pár problémů s kompatibilitou s MS Office. To není výtka, jen konstatování. Bohužel u nás jsou MS rozšířené a já nemohu dát zákazníkovy dokumentaci, která se mu zobrazí „trochu“ jinak. Navíc mne překvapilo v tabulkovém procesoru, že když jsem kopíroval tabulku, která měla některé buňky sloučené, tak mi to odmítl provést. Ale možná, že ta verze od Novelu o které se píše to má ošetřené. Že i ta kompatibilita s MS Office bude lepší. Takže to možná zkusím ještě jednou, ale s tím Novelem. Uvidíme…

  • Oldřich Klimánek napsal:

    O tom bude sice další článek, ale pokud to jsou dokumenty, kde je použita tuna formátování a funkcí, tak pokud jde jen o výstup (že si druhá strana nic nemusí přepočítávat/editovat), nejjednodušší řešení je poslat to jako PDF (OpenOffice.org má samozřejmě export do PDF). Většina dokumentů, co chodí mě, je jako DOC nebo XLS, což je zcela zbytečné — já přece faktury a jiné tabulky nechci editovat. PDF řeší mnohé. Ten Novell, resp. i Go-OO, vyzkoušejte. Navíc teď bude vycházet nová verze 3.2. „Holé“ OpenOffice.org bych asi taky nevydržel používat, i když něco už konečně přebírají od Novellu.

  • Bobby Brown napsal:

    Právě že zákazník tu dokumentaci pak používá dál. Prostě se s tím dál pracuje. Ten Novell zkusím, protože budu pořizovat nové PC – možná iMac, ale ty problémy s nima mne odrazují – a k novému PC i software. Zkusím, uvidím.


VLOŽIT KOMENTÁŘ

Vypršel časový limit. Prosím, obnovte kontrolní otázku pomocí tlačítka napravo.