Obří hadronový urychlovač v CERNu před pár dny postihla závažná porucha. Odstávka bude trvat poměrně dlouho a LHC se navíc brzy musí odebrat k zimnímu spánku ― další testy s protonovými paprsky se proto odkládají až na jaro příštího roku.

Ve středu 10. září fyzici po celém světě, zainteresovaná laická veřejnost i odborní novináři nadšeně aplaudovali spuštění urychlovače LHC střediska CERN. Vědecký projekt, na kterém se pracuje už přes 20 let, je úchvatnou ukázkou lidské důmyslnosti ― fyzici si od něj slibují, že jim pomůže poodhalit roušku tajemství vesmíru, podstatu nejen hmoty, ale i v určitém ohledu i samotného času a prostoru.

LHC

Přestože první operační test 10. září vyšel na jedničku a dokonce v mnoha ohledech předčil očekávání vědců, fyzici ještě neměli vyhráno. Měla následovat řada kalibrací, zkušebních měření a ladění systémů. Bohužel za týden se objevila první porucha na chladícím systému, která urychlovač na krátký čas odstavila. Po výměně transformátoru, který chladící systém zásobuje elektrickou energií, urychlovač LHC vypadal opět zdravě a vše bylo připravené na jeho další běh. Avšak už zanedlouho došlo k jiné, závažnější technické potíži.

19. září při zkouškách nastala vážná porucha v posledním sektoru 3-4, kdy do tunelu uniklo velké množství tekutého helia (přibližně asi jedna tuna). Už první vyšetřování ukázalo, že na vině byly chybně zapojené elektrické spoje mezi dvěma magnety, jež se kvůli vysokému proudu patrně roztavily. CERN okamžitě reagoval a už tak na mnoha frontách hysterický strach z projektu tlumil prohlášeními, že závada v žádném případě nemohla ohrozit ani pracovníky CERNu a ani veřejnost.

V tiskovém prohlášení CERN také upozornil, že kvůli nutnému vyšetřování a následným opravám se poslední sektor bude muset zahřát na pokojovou teplotu. To znamenalo jediné: LHC bude odstaven a jak tiskový mluvčí s lítostí poznamenal, doba odstávky měla být zhruba dva měsíce.

Při bližším zkoumání se potvrdila první podezření. Na selhání systému měly opravdu vinu špatné elektrické spoje mezi dvěma magnety urychlovače. Zástupci CERNu 23. září oznámili, že LHC se skutečně bude muset odstavit a celý postižený sektor kvůli inspekci zahřát zpět na pokojovou teplotu. To zabere celkem asi čtyři týdny. Výsledky následného podrobného šetření CERN uveřejní až ve chvíli, kdy budou známy všechny detaily selhání.

„Že problém přišel okamžitě po tak úspěšném operačním testu LHC, který proběhl 10. září, je pro nás bezpochyby velká rána,“ řekl generální ředitel CERNu Robert Aymar. „Nicméně úspěch první operace s paprskem v LHC je důkazem letitých usilovných příprav a schopnosti týmů, které se o postavení a zprovoznění komplexu urychlovače CERNu zasloužily. Nepochybuji o tom, že současné překážky překonáme se stejnou houževnatostí a pílí,“ dodal.

Bohužel CERN také připomíná, že v zimě dojde k vypnutí celého urychlovače ― důvodem jsou vysoké energetické nároky systému ve studených zimních dnech. Vyšetřování a následné opravy však zaberou hodně času a do plánovaného zimního vypnutí urychlovače se jej nepodaří už přivést k životu. Další běh LHC se proto odkládá až na příští rok ― podle všeho se jako reálný termín pro opětovné spuštění systémů LHC jeví až duben 2009.

Problémy s magenty v urychlovači se přitom objevily už v loňském roce. Potíží, které museli odborníci řešit, bylo více, ale mezi ty nejzávažnější právě patřilo selhání tří obřích kvadrupólových magnetů. Zástupci CERNu proto loni na konci června oznámili, že plánovaný start LHC se z listopadu 2007 přesouvá na jaro 2008. K operačním testům s protonovým paprskem nakonec došlo až nyní v září. Bohužel LHC běžel jen krátce.

Vědci si na ostrý start LHC při plném výkonu budou muset opět počkat ― přitom výsledky experimentů, které v urychlovači proběhnou, budou známy až zhruba za rok od startu, patrně tedy ne dříve než v prvním čtvrtletí roku 2010.

Oldřich Klimánek, Technet.cz/iDnes.cz