O Švédsku se ve spojení s protipirátskými opatřeními hovoří více než kdy jindy. O soudu se zakladateli The Pirate Bay se píše v médiích po celém světě a to ještě od prvního dubna ve Švédsku vešel v platnost přísnější protipirátský zákon. Ten mnozí označují za kontroverzní, jiní si mnou ruce nad vítězstvím autorského práva nad piráty.

Dění kolem The Pirate Bay nechejme dnes stranou. Soud sice čtyři provozovatele slavného bittorrentového trackeru poslal na rok do vězení a nařídil jim zaplatit vysoké částky firmám zábavního průmyslu, ale celý případ se potáhne ještě dlouho ― rozsudek nebyl pravomocný a obvinění se odvolávají.

Podívejme se spíše na okamžité důsledky nového protipirátského zákona – ač na jeho základě ještě nikdo nebyl stíhán, už jen samotná jeho existence šíří mezi uživateli strach. Ti nejenže přestávají stahovat z internetu tolik dat, jak ještě stahovali v březnu, ale začínají se i chovat „správně spotřebitelsky“. Zákon tudíž svou výchovnou roli splnil dokonale.

Tedy: Od 1. dubna letošního roku vešel ve Švédsku v platnost nový „protipirátský“ zákon IPRED (Intellectual Property Rights Enforcment Directive), který zpřísňuje tresty za porušování autorských práv a držitelům práv dává daleko víc možností, jak vypátrat podezřelé osoby. Soudy mají na žádosti držitelů práv pružněji a rychleji reagovat tím, že osloví poskytovatele internetového připojení, který žadateli okamžitě předá osobní údaje zákazníka, z jehož IP adresy byl autorský zákona a zákony související porušovány.
Vliv zákona na datový provoz

Legislativní úprava se nejenže setkala s odporem švédských uživatelů internetu (podle průzkumů byla proti zákonu polovina obyvatel), ale už jen svou existencí přinesla výchovný efekt: řada lidí přestala stahovat („co“ je otázkou). Ukazují to dostupná čísla monitorující datový tok přes některé uzly. Například podle údajů stockholmské společnosti Netnod Internet Exachange, která spravuje šest internetových uzlů, datový provoz mezi 31. březnem a 1. dubnem spadl skoro na polovinu. V úterý 31. března činil datový tok ve špičce 200 Gbit/s, zatímco ve středu asi 110 Gbit/s.

Sundsvall (nahoře), Stockholm (dole).

Že by legislativní úprava zaměřená proti pirátům s sebou nesla tak velký odstrašující efekt, se však některým moc nezdálo. Objevovaly se tak i domněnky, že za poklesem datového toku stojí strach lidí z viru Conficker, kterým média uživatele strašila několik dní či týdnů dopředu a který měl „udeřit“ právě prvního dubna. Proto se zdálo pravděpodobné, že lidé 1. dubna omezili svůj pobyt na celosvětové síti. Obavy z Confickeru ale s nejspíš za poklesem datového toku nestály ― traffic se v dalších dnech nezvedl.

Společnost Netnod na dotazy médií, jak si pokles vysvětluje a zda opravdu za něj může nový protipirátský zákon, nechtěla odpovídat. Důvodem bylo, že žádnou takovou spekulaci nemůže podložit rozumnými daty.

Jeden z největších švédských poskytovatelů internetového připojení společnost Bahnhof AB ale prohlásila, že pokles datového provozu v podobné míře zjistila také. Zatímco v poslední březnový den systémy Bahnhof protékalo průměrně 23 Gbit/s, 1. dubna to bylo 15 Gbit/s. Ani další tři velcí švédští poskytovatelé (TeliaSonera, Tele2 a Telenor Group’s Bredbandsbolaget) nechtěli snížení datového provozu komentovat.

Sdílení dat je ve Švédsku oblíbené i proto, že ho dovoluje tamní infrastruktura: na rozdíl od jiných částí Evropy mají Švédové přístup k opravdu rychlým optickým přípojkám, které umožňují vysokou odchozí rychlost pro přenos dat (upload). Jistá souvislost mezi rychlostí přípojek, obecně kvalitou datové infrastruktury, a mírou sdílení autorsky chráněného obsahu jistě existuje, ale přesné studie, z nichž by šly činit patřičné závěry, chybí.

Ohledně datového provozu ještě jedna poznámka: i přes pokles zatížení sítě zůstal počet švédských aktivních uživatelů torrentového trackeru The Birate Bay prakticky stejný, alespoň to vyplývá z čísel uveřejněných serverech TorrentFreak.com. Mezi 1. a 2. dubnem jich k Pirátské zátoce bylo připojeno takřka 400 000, což není o nic méně než předtím.
Efekt číslo 2: Zvýšená prodejnost hudby

Snížený traffic švédského internetu nebyl jediným náhlým důsledkem přísnějšího zákona IPRED. Byť Švédové proti zákonu protestovali a upozorňovali na jeho nedostatky, nakonec část z nich rezignovala ― a sáhla k legálnímu pořizování autorský chráněného obsahu. Švédi začali prostě více nakupovat hudbu.

Nárůst prodejnost sice ještě nehlásí obchody s hudebními nosiči, ale internetové obchody nabízející komprimované hudební soubory (jak „čisté“ mp3, tak i ty chráněné pomocí DRM). Obrovský nárůst prodejnost oznámila společnost InProdicon, hlavní distributor digitální hudby ve Švédsku. Během prvního týdne v dubnu, kdy začal platit IPRED, stoupla v porovnání s ostatními předchozími týdny prodejnost hudby o 100 %. Podle zástupců společnosti jsou sice výkyvy v prodejnosti běžné, ale nikdy nedosahují takového rozptylu. Popularita internetových obchodů s hudbou ve formátu mp3 sice meziročně stoupá snad ve všech členských státech EU (v Česku nevyjímaje) a i jinde ve světě, ale 100 % nárůst zatím nedá vysvětlit jinak než obavou uživatelů z případných postihů za pořizování pirátských kopií na internetu.
První zatčení

Jen dva dny poté, co IPRED vešel v platnost, byli ve Švédsku zatčeni dva muži ve věku 29 let za sdílení autorsky chráněného obsahu. Jejich zatčení sice přímo s novým zákonem nesouvisí ― policie je sledovala patrně již dlouho předtím ―, ale shledá-li je soud vinnými, IPRED by jim mohl případné tresty pravděpodobně ztížit. O případu informovala různá zahraniční média včetně TorrentFreak.com.

„Dva lidé jsou podezřelí z toho, že prostřednictvím mezinárodní sítě nabízeli obrovské množství filmů,“ řekl žalobce Frederic Ingblad. Jaký objem dat či kolik filmů sdíleli, neupřesnil. Kromě toho, že autorský zákon porušili sdílením filmových nahrávek, jsou podezřelí i z toho, že spravovali rip-box, výkonný počítač určený pro rychlé kopírování/převádění filmů (např. z DVD na požadovaný formát o mnohem menší velikosti).

Švédské úřady se nechaly slyšet, že zátah proti oběma mužům byl součástí mezinárodní policejní akce mířené proti nelegálnímu sdílení autorsky chráněných děl.