Člověkem způsobené globální oteplování má mít za následek řadu negativních jevů – jedním z nich je zvýšená aktivita bouří, hurikánů. V aktuální zprávě o stavu klimatu z roku 2007 to tvrdí Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC). Jenomže vědci jasně říkají, že tato tvrzení jsou nepodloženými spekulacemi a účelovým strašením. Vědecké studie ani dlouhodobá data na zvýšenou aktivitu hurikánů a jiných tropických cyklón vůbec neukazují. Stejně tak odmítají přímou spojitost mezi bouřemi a činností člověka, jím vypouštěným oxidem uhličitým.

Pravé jméno hurikánu Katrina zní globální oteplování, hlásaly novinové titulky v roce 2005. Například list New York Times v té době globálnímu oteplování automaticky na triko přišil nejen Katrinu, ale i další jevy: sněhové bouře v Los Angeles, silné větry, úbytek vody, pouště, vlny horkého počasí i silné deště.

Katrinu pro svůj pamflet zneužil i bývalý viceprezident Spojených států, známý aktivista a podnikatel v bilionovém „zeleném a uhlíkovém průmyslu“ Al Gore. „Pokud rychle a zásadně nezakročíme a nezačneme řešit základní příčiny globálního oteplování, náš svět bude trpět pod řadou strašlivých katastrof, včetně častějších a silnějších bouří, jakou je hurikán Katrina, jak v Atlantiku, tak i Pacifiku.“

Tato prohlášení, jež míří na ten nejprimitivnější lidský pud – strach –, používají novináři, politici, aktivisté, ale i někteří vědci; zářným a o to více znepokojivým příkladem toho je i Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC).

Zdiskreditovaný Klimatický panel

Čtvrtá hodnotící zpráva stejně jako celé IPCC je už dlouhou dobu podrobována kritice ze strany ostatních vědců, zainteresovaných odborníků i veřejnosti právě kvůli nepodloženým prohlášením, nevědeckým tvrzením a účelovému šíření strachu.

Mnozí mluví o záměrných lžích a propagandě – prominentní německý klimatolog Mojib Latif před pár dny o skandálních prohlášeních IPCC, které dávaly do souvislosti globální oteplování, katastrofy a napáchané škody, prohlásil, že jde o jasný podvod na veřejnosti.

Nepravdivé, nevědecké a alarmující zprávy o tajících ledovcích v Himálaji – IPCC toto převzala z materiálů aktivistické skupiny WWF a časopisu z trafiky; varování o katastrofě číhající na Amazonský deštný prales, opět převzato ze zprávy aktivistické skupiny WWF; o hrozivém snížení úrody v Africe v důsledku antropogenního globálního oteplován – snížení o 50 % do roku 2020; převzato ze zprávy člověka, který se specializuje právě na obchodování s emisními povolenkami – a jiné.

Všechny katastrofy zvěstující a nepravdu říkající zprávy ze strany IPCC míří na určitý kontinent a všechny mají za úkol vyvolat hrůzu, razantní reakci politiků a u lidí podporu k těmto akcím, zásahům a rozhodnutím – obchodování s emisními povolenkami, zřízení určité formy světové vlády, regulace, restrikce, podpora „alternativních technologií“, přelévání peněz na ta správná místa. Do „alternativních technologií“ a dalšího výzkumu sponzorovaného Evropskou unií, Spojenými státy, OSN nebo charitami je angažován i sám šéf IPCC Rádžendra Pačaurí: tento drážní inženýr je totiž generálním ředitelem [Tata/The] Energy Research Institut a mnoha další firem, které profitují z kroků doporučovaným Klimatickým panelem; a Pačaurí byl také například do roku 2003 ředitelem naftařské společnosti Indian Oil.

IPCC: Hurikány budou kvůli člověku více řádit

Zpráva IPCC přehání i ohledně hurikánů – což je nepochybně velice citlivé téma pro Ameriku, část Asie i Austrálii. Podle Mezivládního klimatického panelu stoupá síla bouří a pravděpodobně na tom má svůj podíl člověk, tvrdí; během 21. století na nás mohou číhat nejen silnější hurikány, ale mají se vyskytovat i častěji.

Prohlášení Mezivládního klimatického panelu ohledně tropických cyklón teď s daty konfrontoval dr. Les Hatton a zjistil, o čem už odborníci hovořili dříve a co potvrdily předchozí studie – že IPCC prostě neříká pravdu.

Les Hatton je profesorem forenzního softwarového inženýrství na Kingston University v Londýně a členem Královské meteorologické společnosti. Pracoval také v Met Office (Britský meteorologický ústav zabývající se jak počasím, tak klimatickými změnami), kde opravoval kritické počítačové modely. Vystudoval matematiku v Cambridgi, astrofyziku a poté výpočetní dynamiku kapalin na univerzitě v Manchasteru. Doktorát získal za práci na téma dynamické struktury tornád a vodních tříští. Je držitelem několika vědeckých ocenění.

4. hodnotící zpráva IPCC z roku 2007 o hurikánech uvádí mj. následující:

Od 70. let se zvýšila intenzita hurikánů v severním Atlantiku. Nárůst koreluje s tím, jak se zvýšila povrchová teplota oceánů.

Zaznamenané zvýšení intenzity hurikánů je [dokonce] větší, než pro zjištěné změny povrchové oceánské teploty předpovídají modely.

Neexistuje jasný trend v počtu hurikánů.

Stejně tak došlo ke zvýšení intenzity hurikánů v dalších oblastech, ovšem zde panuje nejistota ohledně kvality dat z těchto oblastí.

Je spíše pravděpodobné (> 50 %), že na zvýšené intenzitě hurikánů má svůj podíl i člověk.

Je pravděpodobné (> 66 %), že během 21. století budeme svědky zvýšené aktivity hurikánů.

Dr. Hatton analyzoval data z National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA). A jeho závěry zní: U tropických bouří nedochází k žádným statisticky významným změnám, počet hurikánů se v souhrnu nezvýšil.

Podle něj jsou tvrzení IPCC nepodložená a zatížená spekulacemi. „IPCC se uchyluje k prohlášením, která by nikdy neprošla přes peer review [proces kontroly dalšími vědci],“ řekl. Tvrzení IPCC konfrontoval se surovými daty o hurikánech pomocí vcelku jednoduché statistiky. Analýzu udělal jak pro údaje do roku 2009, tak i 2007, kdy byla zpráva IPCC vydána.

Jeho závěry zní:

• Atlantik: V posledních 11 letech byla v této oblasti vzhledem k dlouhodobým průměrům zaznamenána zvýšená aktivita. (Vysvětlení níže v další části textu.)
• Východní Pacifik: V posledních 11 letech nedošlo vzhledem k dlouhodobým průměrům k žádné významné změně. Naopak, trend je klesající jak pro celkový počet hurikánů, tak i pro velké hurikány (standardní odchylka brána za období 1946-2009).
• Západní Pacifik: Žádné znatelné změny v posledních 11 letech.
• Severní část Indického oceánu: Žádné znatelné změny v posledních 11 letech.
• Jižní část Indického oceánu: Vzhledem k dlouhodobým průměrům nedošlo v této oblasti k žádným znatelným změnám v počtu hurikánů. Celkový počet bouří se dokonce snížil (nárůst jde pozorovat u té části bouří, které dospívají ve velké hurikány).
• Souhrn pro severní a jižní polokouli: Vzhledem k dlouhodobým průměrům žádná podstatná změna.

Komentáře k části hlášení IPCC o hurikánech

Dr. Hatton prohlášení IPCC okomentoval následujícími slovy:

• Od 70. let se zvýšila intenzita hurikánů v severním Atlantiku. Vzestup intenzity koreluje s přírůstkem povrchové oceánské teploty. „Ke zvýšení v posledním desetiletí určitě došlo. Je to ale pouze návrat na úroveň aktivity z 50. a 60. let; období relativně nízké aktivity začalo kolem roku 1970 a trvalo 25 let. Vztah mezi intenzitou a povrchovou oceánskou teplotou nemohl být otestován.“ (Oba body jsou vysvětleny níže v textu.)

• Pozorované zesílení intenzity hurikánů je [dokonce] větší, než pro zjištěné změny povrchové oceánské teploty předpovídají modely. „Klimatické modely jsou znehodnocovány nevyčíslitelnými chybami způsobenými chybně aplikovanou fyzikou, chybami v programu nebo obojím.“

• Neexistuje jasný trend v počtu hurikánů. Potvrzeno.

• Stejně tak došlo ke zvýšení intenzity hurikánů v dalších oblastech, ovšem zde panuje nejistota ohledně kvality dat z těchto oblastí. „Ke statisticky významnému zvýšení počtu došlo pouze u velkých hurikánů v Atlantiku. Všechny ostatní soubory dat neukazují žádnou významnou změnu. Tohle je znepokojivé a nepravdivé prohlášení.“

• Je spíše pravděpodobné (> 50 %), že na zvýšené intenzitě hurikánů má svůj podíl i člověk. „Jelikož nedošlo k žádnému významnému nárůstu intenzity hurikánů, těžko v tom vidět, co s tím má co dělat lidský příspěvek. Prohlášení jako tato nezvyšují důvěru v kvalitu hlášení IPCC.“

• Je pravděpodobné (> 66 %), že během 21. století budeme svědky zvýšené aktivity hurikánů. „Naprostá spekulace stejné kvality jako předchozí bod.“

Hatton, který je odborníkem na počítačové modelování složitých atmosférických jevů, nakonec řekl i jednu velice podstatnou věc, na níž v klimatickém kontextu upozorňují mnozí jiní: „Velice rád bych věděl, jestli citované modely vůbec předpovídají ty detailnější rysy, na které ukazují surová data.“

Článek včetně datových souborů a excelovské tabulky pro kontrolu je k dispozici na jeho stránce.

Hurikány nesílí a jejich celková energie je na 30letém minimu

Závěr, že se v atmosféře neděje nic zvláštního či dokonce katastrofického, potvrzují i jiné studie.

V měsíčním hlášení Science And Public Policy Institute (SPPI) z prosince 2009 se objevil článek „Způsobuje ‚globální oteplování‘ globální změny ve frekvenci nebo intenzitě tropických cyklón?“ Jeho autorem je dr. Bill Gray, průkopník v oblasti výzkumu hurikánů a také jejich předpovídání.

Bill Gray udáví, že strach, že globální oteplování způsobuje tropické cyklóny (včetně hurikánů a tajfunů), je zcela neopodstatněný. „O globálním oteplování způsobujícím tropické cyklóny dokola hovoří media a objevují se i články, které hlásají, že taková souvislost byla nalezena. Jenomže observační data na žádnou takovou spojitost neukazují.“ . Stejně jako Les Hatton naráží na tytéž nepřesné počítačové modely, jež jsou zatíženy spoustou nepřesností a neznámými parametry.

Gray říká, že i přes „globální oteplování“ povrchu oceánů, ke kterému docházelo mezi polovinou 70. let a koncem 90. let, a i přes obecné globální oteplování v minulém století frekvence ani intenzita tropických cyklón nevykazovala žádné významné trendy. „S výjimkou Atlantiku, kde jsou silné výkyvy ve frekvenci velkých hurikánů řízeny dlouhodobými oscilacemi (AMO; několik desetiletí trvající atlantická termohalinní cirkulace),“ čímž vysvětluje Hattonovo zjištění o návratu na úroveň aktivity z 50. a 60. let.

„Čistá globální energie naakumulovaná v tropických cyklónách (ACE) ukazuje od začátku 90. let jasný pokles a od roku 1979 nulový trend. Vzestupný trend se neukázal, byť koncentrace CO2 (oxidu uhličitého) v atmosféře neustále roste. Klotzbach (2006) rovněž vyšetřil globální aktivitu tropických cyklón mezi lety 1986 a 2005 ve všech šesti světových oblastech jejich výskytů – přes vzestupný trend v teplotách tropických oceánů ve frekvenci ani intenzitě nenašel žádný vzestupný trend.“

Energie naakumulovaná v tropických cyklónách je na 30letém minimu / Ryan Maue, Center for Ocean-Atmospheric Prediction Studies, Florida State University

Doktor Gray podotýká, že mezi intenzitou hurikánů a povrchovou teplotou oceánů neexistuje přímé spojení ani z teoretického hlediska. „Při globálním oteplování nebo globálním ochlazování se teplota svrchní části vzduchu zvýší nebo sníží podle povrchové teploty vody. Vertikální teplotní gradient nebude nijak významně ovlivněn. Nemáme žádné opodstatněné fyzikální důvody věřit, že by se frekvence nebo intenzita hurikánů nějak znatelně změnila, kdyby se globální teploty oceánů měly zvyšovat.“

„Je možné, že budoucí zvyšování koncentrací CO2 může mít na globální aktivitu tropických cyklón vliv. Jenomže jakýkoli takový vliv by byl příliš malý na to, aby se dal vůbec detekovat. A na tomto místě netušíme, jaké by takový vliv měl znaménko – jestli kladné, nebo záporné.“

Evropská unie přesto nyní Univerzitě v Durhemu udělila grant ve výši 1,39 milionu euro (36 milionů korun) na pět let trvající projekt „Hurikán: Zvýšili lidé riziko bouří?“

Šéf Národního centra pro hurikány se na to už nemohl dívat a rezignoval z IPCC

Vedoucím kapitoly o hurikánech ve 4. hodnotící zprávě IPCC o stavu klimatu byl Kevin Trenberth – ten často vystupuje v e-mailech „Climategate“, jež v druhé půlce listopadu minulého roku unikly na veřejnost z Východoanglické univerzity.

Trenberth v jednom e-mailu Michaelu Mannovi (ten proslul manipulacemi s daty; díky vybírání těch správných dat a matematickému triku dokázal vytvořit hokejkový graf – ukazující rapidní nárůst teplot v naší éře – a smazat teplejší dobu středověkého klimatické optima) píše: „Faktem je, že teď nemůžeme vysvětlit, proč ke globálnímu oteplování nedochází. Je to trapné, že nemůžeme.“

Phil Jones, dnes bývalý ředitel Jednotky pro výzkum klimatu při Východoanglické univerzitě, jejíž data a závěry jsou nejen pro IPCC stěžejní, Michealu Mannovi raději napsal: „Můžeš smazat všechny e-maily, které sis psal s Keithem [Keith Briffa] ohledně AR4 [4. hodnotící zprávy IPCC]? Keith je taky smaže. […]“

Kvůli dr. Trenberthovi a způsobu, jakým vedl 4. hlášení IPCC, už dříve rezignoval z IPCC Chris Landsea, šéf National Hurricane Center (amerického Národního centra pro hurikány).

„Osobně už nemůžu s čistým svědomím přispívat k procesu, který je podle mě jednak motivovaný předem vymyšlenými plány a jednak vědecky nepravdivý. Jelikož vedení IPCC neshledalo na jednání Dr. Trenbertha nic chybného, a ponechalo ho na pozici vedoucího autora 4. hodnotící zprávy, rozhodl jsem se, že k 4. hodnotící zprávě IPCC již přispívat nebudu.“

Landsea byl rozhořčen i tím, jak Trenberth pořádal tiskové konference na téma „antropogenní (člověkem způsobené) globální oteplování a sílící aktivita hurikánů“. Novináře pozval i na půdu Harvardu, kde šlo o tiskovou konferenci s názvem: „Experti varují, že globální oteplování bude pravděpodobně nadále vyvolávat intenzivní aktivitu hurikánů“. Landsea byl zděšen – prohlásil, že nejenže jsou taková prohlášení nesprávná, ale navíc na tiskové konferenci nevystupoval žádný odborník, který by tuto problematiku vůbec kdy studoval. Zprávy o expertech varujících před sílícími hurikány samozřejmě převzaly noviny po celém světě.