Scinet.cz » IT/Počítače, Kavárna, Komentáře

Netbooky odhalují největší slabiny Linuxu

29.10. 2008, Oldřich Klimánek

Uživatelé a fanoušci Linuxu v nedávné minulosti jásali, že díky netbookům se Linux konečně rozšíří do domácností. Bohužel, Linux svoji roli nezvládl, jak si přáli. Lidé žádají zpátky Windows.

Když minulý týden kolega David Procházka napsal článek o netboocích, hodně mi tím pomohl. Když se totiž před časem po Asus Eee objevily další dva tři čtyři netbooky od jiných firem, chtěl jsem v nich udělat ucelený přehled včetně připravovaných novinek a budoucích plánů. Jenže než člověk stačil dát dohromady materiály a vydolovat informace od výrobců, objevila se firma X, která uvedla svůj netbook, pak ale i další firma Y v reakci na konkurenci oznámila, že je taky bude vyrábět, a mezitím Asus začal mluvit o novém Eee… S netbooky různých značek se prostě roztrhl pytel a dělat jakkoliv ucelený přehled v současnosti už nejde a nemá to ani cenu. Ale i přesto bych se dneska na netbooky rád podíval, byť z jiného úhlu: tématem budou strasti a slasti Linuxu, který se na nich objevuje. 

Linuxu svitla zelená

O tom, že Linux na osobních počítačích používá mnohem méně lidí než Windows, nemá teď cenu mluvit. Jeho podíl se v současnosti pohybuje kolem 1 % – 2 % a třebaže každým rokem celkem stabilně roste (ještě před 2 roky to bylo něco kolem 0,5 %), oproti Windows je toto číslo stálé malé. 

Rozdíl v podílech Windows a Linuxu na osobních počítačích je často přičítán i tomu, že na drtivé většině počítačů jsou od výroby nainstalované Windows. Následky toho jsou jasné: nejenže si uživatelé Linuxu stěžují, že často nemohou sehnat notebook v požadované konfiguraci bez Windows, ale hlavně upozorňují, že Linux se prakticky nemá jak dostat k naprostým začátečníkům. 

Jenže. Kanál OEM se teď otevřel i Linuxu. K Linuxu tudíž mají přístup i naprostí začátečníci. A výsledek? Nic moc. Z trhu nepřicházejí moc potěšující informace. Jednou z velice úspěšných značek netbooků je Wind od společnosti MSI. Ten se prodává jak s Windows XP Home, tak i Linuxem. A podle studie společnosti MSI zákazníci mnohem častěji vracejí netbooky než notebooky. A hlavní důvod je Linux.

„Náš vlastní průzkum ukázal, že lidé mnohem častěji vracejí netbooky než obyčejné notebooky ― a hlavní příčinou je Linux. Lidem se líbí, že za počítač zaplatí 299 nebo 399 dolarů, ale nemají ponětí, do čeho jdou: Co si koupili, zjistí až doma, když otevřou krabici. Spustí Linux, trošku si v něm hrají a najednou zjišťují, že to není to, na co jsou zvyklí. Nechtějí mrhat časem a učit se novým věcem, takže netbook zanesou zpátky do obchodu. Návratka netbooků s Linuxem je minimálně čtyřikrát vyšší než netbooků s Windows XP,“ řekl nedávno v rozhovoru pro magazín Laptop Andy Tung ze společnosti MSI.

Zvýšenou míru návratky pozorují i další společnosti ― a ve spojení s nízkým zájmem zákazníků o Linuxem osazené počítače je výsledek takový, jaký je: netbooky či notebooky s předinstalovaným Linuxem se stahují z prodeje. K tomuto opatření sáhla už společnost Apricot, která se rozhodla, že netbooky Picobook Pro s Linuxem nadále nabízet nebude. Na trh bude dodávat jen variantu s Windows XP, byť ta je v přepočtu o 1 500 Kč dražší. 

Pro magazín Register zástupce společnosti řekl, že „Apricot se tak rozhodl proto, aby zákazníci neměli problémy s instalací operačního systému. Verze s Linuxem se ukázala pro začátečníky jako příliš komplikovaná. Apricot věří, že pro koncové zákazníky bude nabídka [Picobook s XP] mnohem přitažlivější, protože takový netbook je připraven k použití ihned po zapnutí.“

Přímý prodej normálních notebooků s Linuxem přes web zrušila i společnost Lenovo, která svůj krok hájí stejnými slovy: nízký zájem ze strany koncových uživatelů. (Laptopy ThinkPad s Linuxem však nadále jsou dostupné pro partnery z korporativní sféry). Lenovu hrátky s Linuxem vydržely prakticky jen jeden rok.

Kde je chyba

Přiznám se, že ve světle těchto informací mě napadlo jedno: Linux jako takový to prostě nezvládl. Výmluvy na nedostupnost Linuxu v OEM kanále prostě teď už neobstojí. A napadaly mě různé důvody: obrovská roztříštěnost linuxových systémů (spousty „distribucí“ známých pod různými jmény), bludy a mýty o Linuxu, konkrétní problémy s hardwarem nebo i na trhu chybějící jedna obchodní značka, která by se za „Linux“ postavila. Pak jsem si ale uvědomil jednak to, že o tomhle jsem už jednou psal (Může Google změnit pohled na Linux?), a také že obyčejným uživatelům je vlastně naprosto jedno, jestli na netboocích je Linux nebo cokoli jiného ― hardware netbooků totiž s nainstalovaným Linuxem snad až na vzácné výjimky jede dobře. Hlavní problém je jinde.

Schválně jsem výše v textu neprozradil, o jaký linuxový systém v případě častých návratek a rušení prodeje šlo. ThinkPady, MSI Wind i Picobook Pro mají totiž společného jmenovatele: SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED). Osobně linuxové systémy od Novellu (SLED i openSUSE) považuji za jedny z nejlepších linuxových distribucí na trhu. Coby jejich uživatel bych vlastně měl říct „nejlepší“, ale je tady pár „ale“. Ač SLED je v mnoha ohledech vyladěnější a spolehlivější než „komunitní“ openSUSE, na trhu s laptopy doplatil na jednu věc, která mu byla vyčítána už i v minulosti: že přichází jen s desktopovým prostředním GNOME* .


SLED 10 s grafickým prostředím GNOME


Ubuntu – (Ubuntu.cz)

Nechci rozebírat rozdíly mezi dvěma hlavními desktopovými grafickými prostředími, GNOME a KDE, ale ty rozdíly nejen v jejich vzezření jsou zásadní. Důležité je vědět, že GNOME se v zásadě více liší od Windows, kdežto KDE vzhledem Windows připomíná docela hodně. 

SUSE Linux s grafickým desktopovým prostředím KDE 4. Podobnost s rozhraním Windows není čistě náhodná.

GNOME je hlavním desktopovým prostředím i u velice populární linuxové distribuce Ubuntu. A i přes první nadšení se například společnost Acer rozhodla do prodeje své notebooky s Ubuntu nepouštět ― důvod byl tentýž jako výše: malý zájem a zmatení uživatelé, kteří nejsou s to skousnout rozdíl mezi zahnědlým Ubuntu a barevnými Windows XP. Stejný problém hlásí i Dell v případě netbooků Inspiron Mini 9.

Na druhou stranu společnost Asus prohlašuje, že zákazníci vracejí netbooky Eee s Linuxem ve stejné míře jako s Windows XP. Zásadní rozdíly v návratkách v závislosti na OS nevidí ani Acer. Tito dva výrobci ale nepoužívají Linux s GNOME (jako u systému Ubuntu nebo SLED) ― Asus Eee obsahuje linuxový systém Xandros a Acer ve svém Aspire One používá Linpus**. U obou systémů bylo za grafické prostředí zvoleno KDE, které však doznalo několika zásadních změn a nezbytných úprav. Obě prostředí v Aspire One a Eee tak trochu vypadají jako systémy v mobilních telefonech: hodně barviček a velké ikony jasně říkají, k čemu slouží. Navíc prostředí připomínají do určité míry i Windows (určitě víc než jednotvárné GNOME ve SLEDu a Ubutnu). Jejich prostředí je zkrátka hodně intuitivní. 

Linpus Lite (Acer Aspire One)

Vzhled systémů v netboocích Asus Eee (Xandros) a Acer Aspire One (Linpus)

Cesta, jak dostat Linux ― i když na první pohled nemusí být vůbec zřejmé, že jde o Linux ― i k naprostým začátečníkům tak vypadá jasně: prodávat notebooky či netbooky s co nejintuitivnějším grafickým prostředím. Volba GNOME se zkrátka neukazuje jako šťastná. Uživatel se totiž nestará o to, co je pod grafickým povrchem, jestli je to Linux či něco jiného, ale jak se systém ovládá, jak snadno se s ním po prvním spuštění sžije. Opět se zde nabízí paralela s mobilními telefony: obyčejný uživatel se totiž jen těžko při koupi přístroje rozhoduje podle toho, na jaké platformě telefon funguje. Navíc kolik procent řádových uživatelů vůbec zná názvy systémů, na nichž běží jejich telefon? 

Vždyť i pojmenování „netbook“ vychází z jeho hlavní funkce: připojit se k internetu a na velké obrazovce (myšleno větší než na mobilním telefonu) procházet web, vyřizovat e-maily, komunikovat s přáteli a telefonovat přes VoIP (Skype apod.) Navíc tato zařízení poskytují prostor pro kancelářskou práci (psaní, tabulky, prezentace, …), prohlížení a editace digitálních fotografií, sledování videa, poslech hudby a mnoho dalšího. A jelikož nejsou přímo určené pro hraní 3D her z Windows, odpadají problémy s tím, jestli nějaká hra pod Linuxem pojede či ne. I když se někteří vývojáři Linuxu (ne jádra, ale celých distribucí) a s ním souvisejícího softwaru snaží někdy z Linuxu udělat něco, co se nepodobá Windows, tudy cesta u většiny uživatelů asi nepovede.

Uvažujete-li o pořízení nějakého netbooku i vy a jsou-li vám nějaké dohady o Linuxu vcelku jedno, snad vám text posloužil i jako malá nápověda, jaký typ levnějšího netbooku s Linuxem si vybrat. Informujte se tedy raději na webu nebo u prodejce, jaký systém daný počítač obsahuje a jak vypadá. Předejdete tak nejen kulturnímu šoku z neintuitivního vzhledu systému, ale i zdržování při jeho případném vrácení či snaze do něj nějak nacpat vlastní Windows. 

A co vás nejvíce odrazuje na netboocích s Linuxem?

* Desktopové prostředí je grafickou „obálkou“, aby systém nebyl ovládán jen příkazy z řádky. Jde tedy o grafické rozhraní a přibalené odpovídající programy a služby. Kromě nejpoužívanějších KDE a GNOME existuje třeba Xfce, Fluxbox a řad dalších. Ty nesouvisejí přímo s Linuxem: použít je můžete třeba na systémech rodiny BSD a dalších.

** Xandros je založen na distribuci Corel Linux, která zase vznikla z Debianu. Linpus je naproti tomu postaven na distribuci Fedora od společnosti Red Hat. Ještě malá poznámka k Linpusu: Acer prodával a stále prodává i klasické notebooky s Linpusem, kterému však chybí grafický kabát. Po spuštění počítače na uživatele hledí příkazová řádka, nic víc. Mnozí proto spekulovali, jestli nejde o skrytou reklamu na Windows, protože takto Linux vypadá jako systém, který bez příkazů nejde používat. Navíc název „Linpus“ vypadá, jako by se skládal ze slov Linux a Pus, přičemž Pus anglicky znamená „hnis“.

Oldřich Klimánek

Vydavatel serveru Scinet.cz.


Komentáře (14) »

  • Yetty napsal:

    Opět bych si dovolil říct, že neúspěch není problém Linuxu. Linux prostě dává na výběr a člověk se snadno splete. To se teď stalo i mnoha společnostem. Není však pravda, že by to nešlo – viz. poslední část článku, prostě to jen někdo vzal za špatný konec.

    # 3.11. 2008, 6.11
  • Esteban napsal:

    Osobne mam dojem že problém nie je na strane Linuxu,skor lenivost uživateľa niečo sa naučiť už začína byť opovážlivá.Povedal by som že sa začinajú podobať primátom,farebné obrazky dokážu identifikovať spoľahlivo.

    # 4.11. 2008, 7.50
  • Rudánek napsal:

    Počítač v tomto případě (netbook) není nástroj na učení ale na použití, prostěplug and play, u mobilu taky nikdo nestuduje jak se volá, apriori se předpokládá, že tam bude červené tlačítko na ukončení hovoru atp. Prostě M$ Wokna mají určitou ergonomii a asi lepší než Gnome, to že Linux je simply, configurovatelny, a proste THE BEST pro tohoto uživatele není podstatné. Mě taky
    deptá, když mi dají počítač do práce a já si tam musím spoustu věcí dokonfigurovávat a doionstalovávat a není to rychlé a intuitivní. Moje práce (za kterou mne platí, nebo v případě BFU můj volný čas) není o tom studova GUI nebo API daného prostředí.

    # 6.11. 2008, 15.48
  • Oldřich Klimánek napsal:

    Zrovna jsem chtěl na onen příspěvek reagovat stejně. Máte samozřejmě pravdu.

    # 6.11. 2008, 15.50
  • Milhouse napsal:

    A se znalostmi GUI Windows jste se jistě už narodil, takže jste se nic nemusel
    učit… :-D

    Asi souhlas, že KDE se dá více přiohnout a je to i lepší volba. Sám ho používám raději, Gnome je moc „jednoduché“.

    PS: Ta Capcha je strašná, nemohl jsem ten text přečíst…

    # 7.11. 2008, 14.46
  • Oldřich Klimánek napsal:

    A) Ne, se znalostmi Windows se nikdo nenarodil. Ale je to nejrozšířenější systém. Lidé jsou na něj zvyklí, proto KDE jeho vzhled kopíruje. Ale to neznamená, že je to super GUI. Je totiž otřesné: jak vysvětlit začátečníkovi, že program se spustí kliknutím na ikonu na ploše, v nabídce START, na panelu rychlého spuštění nebo i v trayi. Nijak. Je to nelogická blbost.

    B) Učit se člověk musí, pokud je GUI divné. Musí se učit i Windows. Ale chápejte, že o lenosti nemůže být řeč: ty velké ikony v systémech Xandros a Linpus se osvědčily a pochopte, že velké procento lidí se ničemu učit nechce. Je to jako ovládání mikrovlnky. Pár čudlíků, o kterých víte, co dělají. Co je pod povrchem vás nezajímá.

    C) Captcha je nešťastná. Ale hádám, že máte Operu. Ta je totiž chytřejší než uživatel a má nastavenou minimální velikost písma na 9. Takže si to změňte na 7, abyste předešel problémům i na jiných webech v jiných situacích. IE 7, Firefox ani Chrome aj. s tím problém nemají.

    # 9.11. 2008, 23.54
  • Archlinux napsal:

    kdyz si koupite novou televizi , taky si musite precist jak se ovlada, stejne je to i s operacnim systemem, bohuzel pokud si clovek nevi rady a neumi (nechce) si info vyhledat, pak mu linux vyhovovat nebude (dulezita je take volba distribuce, ja taky neumim ..vztekam se , se suse,ubuntu nebo mandrivou, jak jsou pitome, nefunkcne klikaci) ale jsem rad, ze si muzu vybrat neco jineho.. arch mam stale aktualni snad uz pet let , bez viru a plne spolehlive funkcniho

    # 28.1. 2009, 23.17
  • SB napsal:

    Musím říct, že článek mě docela šokoval. Docela jasně odkrývá úroveň většiny widláků. Jestliže neumí někdo v Gnome spustit aplikaci výběrem z menu nebo ikonou na ploše (složitost je zcela shodná s widlema), tak to se na mě nezlobte, ale to je tupé, líné hovado. To, že to vypadá jen trochu jinak než ve widlích, je problém, který je třeba řešit obrovskými obrázky (nic proti nim). Léta se řeší a nadává na Linux, že je moc složitý a nic v něm nefunguje, ale když se připraví na netbooky, kde už není možno se vymlouvat, že něco nefunguje, zjistí se, že chyba je v uživatelích. Pak je ale otázka, zda by takoví lidé vůbec nějaké netbooky mít měli, zda to na ně není prostě moc. Abych negeneralizoval, je plno lidí, kteří Linuxu přivykli bez problémů, a přitom by to u nich člověk nečekal – důchodci, rodičové, s nižším či netechnickým vzděláním… Takže ono to asi bude opravdu jen o lenosti a tuposti jednotlivce.

    # 29.1. 2009, 11.38
  • JS napsal:

    Podle mě je ten článek celkem trefný a dobře vystihuje situaci. Běžného uživatele opravdu téměř nezajímá, co tam je za OS, popravdě řečeno, běžný uživatel ani pomalu neví, co to OS je. On chce jen něco, s čím se dostane na internet, pustí si hudbu a film, přečte email, případně v čem napíše ve wordu nějaký text. Něco co funguje „out of the box“.

    Pokud ovladání není intuitivní, nebo podobné něčemu, co už zná, tak je rozladěný, protože si s tím neví rady. Kdyby někdo začal dodávat auta, co se řídí místo volantu a pedálů otáčením hlavou a klapáním zubů, tak na to taky bude většina lidí nadávat. (už vidím, jak mě tu někdo rozcupuje za špatný příměr)

    Nemějte mi to za zlé, já fandím linuxu, spousta věcí na něm je fajn, v používám ho v práci + jako druhý systém doma, ale pokud chce nějaká společnost prosadit linux mezi běžné uživatele, tak mu prostě musí dát jednoduchý vzhled, hezký kabátek a intuitivní ovládání, nejlépe podobné Windows, protože jinak na to běžné uživatele odradí – první dojem si každý dělá jen jednou a špatný první dojem je téměř nemožné zvrátit. :-)

    # 31.1. 2009, 18.07
  • SB napsal:

    To souhlasím, dělat rozhraní zbytečně složité nemá smysl. Problém je ale v tom, že složitost užívání Gnome je ta samá, jak widlí. To, že to vypadá trochu jinak, není argument. Přece neexistuje jen jediný správný vzhled a všechno musí být podle něj. Chybu pořád vidím především v uživatelích, jejichž lpění na widlovzhledu překročilo mez lenosti. Mimochodem by se určitě dalo najít více příkladů, jak jednostranné zaměření může omezovat.

    # 2.2. 2009, 11.59
  • Franta napsal:

    A nesouhlasil bych s tvrzením, že je to v Gnome. Já přešel z Woken na Linux Ubuntu v jeden okamžik po několikátém velkém nasrání. Že by mě Gnome nějak zaskočilo, či znechutilo se rozhodně nedá říct. Jen kvůli zvyku z Woken jsem zrušil horní panel a spodní přestavěl na podobu woken (jen kvůli zvyku). Jinak mi to připadá složitostí ovládání stejné jako wokna, a možnostmi značně převyšující wokna. A když nevím, podívám se na Wiki Ubuntu, díky čemuž pro mě nebyl problém po prvních 15 minutách užívání Linuxu zprovoznit N-Vidia
    grafiku.

    A srovnávat počítač s mikrovlnkou bych se taky rozhodně neodvážil Mikrovlnka je jednoúčelové zařízení, které nic jiného neumí, kdežto počítač je dost složitý mnohoúčelový stroj, u nějž jsou prostě znalosti, či zájem je získávat, nutné.

    # 15.3. 2009, 14.38
  • Vrabecek napsal:

    Já před pár lety experimentoval s linuxem, ovšem mám hodně prehistorický PC, grafická karta Ati 7500, pro linux jsou ovladače až od 8500+ . Taky moje matka se kterou sdílím PC si na linux nechtěla zvykat. Co je na linuxu fajn, že internet jede ještě před začátkem instalace, u winu se kolikrát musí instalovat ovladače z externího uložiště. Taky v práci musím používat Win. Jsem na něj zvyklej, Linux (Ubuntu 8) co jsem měl mi fakt nepřišel jako operační systém pro běžné používání, spíš jako takova hračka kterou si člověk vypiplá ale stojí to čas. Co by měli na ubuntu předělat je podle mě kompatibilita s Win programama, Wine funguje nahovno. A taky používání. Je to tak, když člověk používá celej život Win, na linux se těžko zvyká. Já bych si zvyk (SuperTux je božíí :), sehnat ovladače pro svou prehistorickou grafárnu :/

    # 24.6. 2009, 9.30
  • viki napsal:

    Každý asi máte mobil. Ak patríte ku skupine technokratov a máte radi nové veci kúpite si raz Samsung, inokedy SOny Ericsson a koniec koncov i Nokiu. Väčšina ľudí však okolo mňa hovorí že si kupuje Nokiu pretože má najlepšie menu v ktorom sa každý vyzná. Pritom to ľudia okolo mňa tvrdia už 10 rokov. Pritom v tých časoch mala Nokia textové menu a keď si niekto kúpil nástupcu tiež od Nokie bolo tam už menu grafické ktoré sa tiež musel učiť. To povedomie je však tak zakorenené že i toto je jeden z dôvodov, že Nokia má navrch. Neplatí to však pre Apple. Asi sa čaká na to že Linux prinesie niekto takto vyladený a s takou charizmou akú má Apple. Možno to predsa len nakoniec bude Android, alebo ChromeOS od Google, ktorý v nenápadnom obale s výborným marketingom prináša fungujúce a jednoduché veci.

    # 20.8. 2009, 22.36
  • Petr Kraus napsal:

    Pokud jde o srovnávání KDE a GNOME, mám pocit, že KDE je tradičně programátorsky a profesionálně vyzrálejší než GNOME, proto mu dávám přednost. Výhody KDE oproti GNOME: okna Gnome více tradičně padají a „zasekávají se“, zničeho nic může okno Gnome zničehonic „spadnout“ a ztratit se, při posunování okna nebo při jeho zvětšování obsah tohoto okna zbytečne „bliká“ (protože se obsah vymazává a překresluje), což uživatele otravuje. KDE je stabilnější – i když možná potřebuje víc paměti. Sám jsem se věnoval vývoji v grafických prostředích, tak mám představu, proč tomu tak je: programátoři KDE jsou pravděpodobně chytřejší, programátoři Gnome na mě působí jen jako „cool hošani s kšiltovkami dozadu“. Kdo dělá vývoj softwaru měl by vědět, jak alokovat pamět, jak ji uvolňovat, jak pracovat s buffery a umět myslet logicky. Rád bych věděl, jestli je Gnome v něčem lepší než KDE – možná je, já o tom bohužel nevím. A Widnows? Předražený software, který slouží jenom k tomu, aby Microsoft vydělal více peněz. Je to škoda, že Linux nebo jiný systém na bázi Unixu nedokázal ten „Microsoft crap“ vytlačit, užitek by z toho měli všichni uživatelé, stačilo by jen dodělat pořádně balík office a postarat se o všechny ovladače. Nebo proč prodejci nenabízí „double boot“? Windows i Linux?

    # 12.9. 2009, 15.16

VLOŽIT KOMENTÁŘ

Vypršel časový limit. Prosím, obnovte kontrolní otázku pomocí tlačítka napravo.