Studená fúze ― tajemné slovíčko, sen mnoha lidí a časté téma konspiračních teorií. Po letech se opět vrací. Nikoliv v tom smyslu, že by se něco takového jako jev studené fúze podařilo jednou provždy potvrdit, ale japonští fyzici teď předvedli cosi, co mělo být její demonstrací. Přizvány byly kromě diváků i televizní štáby.

Domnělou demonstraci studené fúze předvedl emeritní profesor Jošiaki Arata z Ósacké univerzity v Japonsku společně se svým kolegou Ju-Čang Zhangem před několika málo dny, 22. května, před zraky šedesáti přihlížejících, mezi kterými nechyběli fyzici a novináři.

(Článek pokračuje pod obrázkem)

Aby bylo jasno.

Při experimentu nahnali pod vysokým tlakem deuterium (vodík s jedním neutronem v jádře) ve formě plynu do nádoby obsahující směs paladia a oxidu zirkoničitého (ZrO₂–Pd). Podle obou fyziků se jádra atomů deuteria v takto „zahuštěném“ prostředí nacházela k sobě natolik blízko, že mělo dojít až k jejich fúzi, při níž vznikla jádra helia.

Důkaz jevu studené fúze měl přijít z měření teplot uvnitř nádoby. Při vstřiknutí deuteriového plynu dosáhla vnitřní teplota asi 70 °C ―  Araty tvrdí, že teplota vzrostla v důsledku nejen probíhajících chemických reakcí, ale i jaderné fúze. Když fyzici zavřeli přívod deuteriového plynu, vnitřní teplota byla vyšší než teplota stěn po dalších 50 hodin ― za což podle japonských fyziků mohla právě studená fúze.

Demonstrace musela určitě na diváky zapůsobit, ale nesmíme zapomínat minimálně na jednu věc: dříve, než jejich slovům uvěří ostatní fyzici a novináři, je třeba experiment zopakovat.

Ósacký fyziky Akito Takahaši uvedl, že provést opakovaně experiment není prý vůbec žádný problém. „Demonstrovali naživo data skoro stejná jako ta, která se objevila v jejich publikovaných článcích. Tato demonstrace ukázala, že jejich metodu lze s úspěchem kdykoliv zopakovat.“

Teď je prý potřeba provést další experimenty s větším množstvím paladia a oxidu zirkonu kvůli produkci většího množství energie.

Kontrolní testy

Arata při demonstraci provedl tři kontrolní experimenty: místo deuteria do téže směsi vstřikoval klasický vodík ― nebyl pozorován žádný přebytek tepla; poté začal se vstřikováním deuteria bez vzorku směsi ZrO₂–Pd (opět žádné zahřátí nebylo pozorováno) a nakonec vodík beze směsi (zase bez reakce). Objevily se však hlasy, že Arata opomněl zmínit důležitou věc, jakou je třeba metoda kalibrace. Hlavní problém byl ve stylu demonstrace ― ta byla vedena pouze v japonštině a prý i samotní Japonci měli problém ji plně porozumět, takže pozorovatelé možná něco sami přeslechli a přehlédli.

SciNET.cz: Zbytkové teplo teď vem čert, ale ta jádra helia nikoho nezajímají? Pokud by se podařilo detekovat a prokázat přítomnost helia ― které jinak před spuštěním pokusu v aparatuře nebylo ―, pak by to zas takový hloupý a jednoduchý žert být nemusel.

Jošiaki Arata, * 1924 Doma uznávaný fyzik a průkopník jaderné fyziky v Japonsku, léta působil na Ósacké univerzitě, za svou práci obdržel v roce 2006 z rukou japonského císaře Řád kultury.

Další otázkou je přítomnost neutronů, které by se podle kritiků měly při experimentu objevit. Nutno podotknout, že při tomto druhu jaderné reakce, jaká měla proběhnout, by žádné volné neutrony nikde poletovat neměly. Důvod je jednoduchý: při reakci dvou jader deuteria vzniká jádro helia-4 a žádné zbytky nikde nejsou (deuterium má v jádře jeden neutron a jeden proton, helium-4 dva neutrony a dva protony; 1+1 = 2 :-)). Neutrony naproti tomu zůstávají např. po reakcích deuteria s triciem (vodík se dvěma neutrony).

Na druhou stranu se nijak zvláště nemluví ― tedy vůbec ― o záření gama, které by se prostě ukázat mělo.