Nejsilnější urychlovač částic dosáhl rekordní energie 3,5 TeV na svazek. 30. března v 13:06 středoevropského času se podařilo protony srazit při energii 7 TeV. Historický moment, světový rekord překonán, pro LHC další milník na cestě za 14 TeV. Během několika hodin detektory zaznamenaly půl milionu událostí. Nová fyzika začíná.

Byla to dlouhá cesta. Velký hadronový srážkostroj měl běžet už v minulých letech. Série poruch a jejich následné odstraňovaní ale naučilo fyziky mnohým věcem. LHC se poprvé pořádně rozběhlo na konci listopadu loňského roku.

Utíkejte do hor: Před LHC, černými dírami, podivnůstkami – nebo spíše novináři

Už 30. listopadu byl překonán rekord, kdy se v CERNu začaly svazky protonů srážet při energii 2,36 TeV (1,18 TeV na svazek). Největších energií se do té doby dosahovalo pouze v útrobách dalšího úžasného urychlovače Tevatron v americkém Fermilabu. LHC se zanedlouho poté musel uložit k zimnímu spánku. Teď je však zpět v ještě lepší kondici.

„Je to úžasný den pro každého částicového fyzika,“ řekl 30. dubna generální ředitel CERN Rolf Heuer. „Na tento okamžik čekala spousta lidí dlouhou dobu, ale jejich trpělivost a obětavost se jim teď začíná vyplácet.“

První kolize s energií 7 TeV v 13:06 vytvořily černou díru. Prodali jsme ji Kaddáfímu. Plánuje smazat Švýcarsko z mapy.

RT CERN: First 7 TeV collisions at 13:06 produced a black hole. We sold it to Gaddafi. He plans to erase Switzerland off the map,

– Luboš Motl aka Lumidek přes Twitter. ;-)

„Rekordní energie kolizí nás při experimentech v LHC zavedou do nových rozlehlých krajin. Začíná hon na skrytou hmotu, nové síly, nové dimenze a Higgsův boson,“ řekl Fabiola Gianotti.

LHC dalších 18 až 24 měsíců poběží s cílem poskytnout dostatek dat pro experimenty, jež budou hledat nepoznané. „Jakmile ‚znovuobjeví‘ známé částice ze standardního částicového modelu, což je nezbytný odrazový můstek pro hledání nové fyziky, fyzici začnou při experimentech systematicky hledat Higgsův boson,“ uvádí CERN.

Podle Heuera má LHC reálnou šanci objevit supersymetrické částice během následujících dvou let. „A dost možná nám odkryje složení čtvrtiny vesmíru,“ dodává s odkazem na povahu skryté hmoty, které tvoří naprostou většinu látkového obsahu vesmíru.