Italská Asociace pro práva uživatelů a spotřebitelů (ADUC) podala na společnost Microsoft hromadnou žalobu kvůli Windows OEM na nových počítačích. Asociaci se nelíbí, že lidé musí opakovaně platit za nové licence operačního systému Windows, byť o Windows nestojí nebo už v předchozích letech licenci zaplatili (protože jde o OEM, licence není přenosná). Do případu se zapojilo zhruba 2 000 uživatelů, kteří s OEM politikou nesouhlasí a nechtějí počítače s Windows.

Asociace bude pro spotřebitele žádat odškodnění. Předseda ADUC Vincenzo Donvito uvedl, že individuální stížností uživatelů na OEM softwaru nemají skoro žádný význam, proto na řadu musí hromadná žaloba. Asociaci nejde o to, aby výrobci počítačů dodávali počítače s Linuxem, ale aby je naopak prodávali bez operačního systému. Výběr OS má být na uživatelích.

Potud krátká zpráva, kterou jsem napsal v pondělí na serveru DSL.cz. Ještě malá poznámka: ono není moc jasné, zda ADUC žalobu podává na Microsoft, nebo na OEM výrobce, nebo na všechny. Některé zahraniční blogy totiž tvrdí, že zprávy Reuters a dalších jsou mylné. Každopádně o Microsoftu mluvil i předseda této asociace a Microsoft sám k tomu médiím řekl, že se žaloby nebojí. „Zákazníci si klidně mohou zakoupit počítač s operačním systémem, který není od Microsoftu, nebo i bez operačního systému.“ Redmondská firma dále uvedla, že s OEM výrobci (výrobci počítačů) nemá exkluzivní smlouvy o operačním systému, takže na počítače mohou instalovat libovolný operační systém. Prý to není chyba Microsoftu, že Windows jsou tak populární…

Microsoft zmínil i možnost, kdy si zákazník pořídí počítač s předinstalovanými Windows, ale nechce je používat. „Pokud chce vrátit licenci, musí se obrátit na výrobce počítače.“

Taková možnost sice existuje, ale že je to běh na dlouhou trať, o tom ví každý, kdo se licenci pokusil vrátit. Jak se taková návratka vyřizuje, psal loni v létě Kamil Páral, který se svým případem proslavil snad po celém světě. Po jeho vzoru se peníze za licenci Windows snažilo získat více lidí, někteří úspěšně, jiní méně. Ono totiž podmínkou úspěšného vyřízení je zachování mlčenlivosti. Důvod je jasný: jakmile o těchto věcech začnete veřejně mluvit, je jasné, že se o stejnou věc pokusí i jiní, a lavinový efekt (alespoň u určitého procenta uživatelů) je zaručený. Čtěte:

Kamil Páral: Vrácení licence Windows u Lenovo ČR

Ani mě nebaví dokola kupovat Windows. Když si zpětně spočtu, kolik takových licencí jsem za ty roky s počítači koupil přímo sobě nebo lidem kolem sebe, za ty prachy by bylo pěkné auto z druhé ruky.

Na všech počítačích už několik let mám Linux – ne že bych snad chtěl někoho přesvědčovat, co je lepší, ono totiž „lepší“ není nic. Ale pro mě jsou linuxové systémy (hlavně openSUSE) mnohem pohodlnější. Zvykl jsem si na ně, zvykl jsem si na příznivé licenční podmínky, nikdo a nic mě neotravuje s produktovými klíči, nic nemusím aktivovat, reinstalací můžu provést, kolik chci, systémy můžu instalovat kamkoli, můžu je používat pro podnikání bez omezení s veškerým softwarem atd atd. Poslední licencované Windows jsem si nechal jen na netbooku.

Poslední roky se proto snažím kupovat počítače bez operačního systému. Jde to, ale dře to. Když se podíváte na nabídky obchodů, počítačů bez OS najdete málo. Někde vůbec.

Počítače bez OS nemá ráda ani organizace BSA (Microsoft a další sdružené softwarové korporace), která takové počítače automaticky považují za projev pirátství, což také takto započítává do svých statistik (objemy prodaných počítačů vs. objem prodaných/kolujících licencí).

Mimochodem něco o BSA:

„Pravá tvář BSA. Byznys a vysoká politika“

Horší je, že nabízené modely bez OS bývají hardwarově hůře vybavené než modely s Windows. Najít vhodný laptop dá práci a člověk musí dělat kompromisy.

Podíval jsem teď na nabídku Mironetu, který jako jeden z mála obchodů nabízí hodně notebooků bez OS. Přesto čísla hovoří jasně: 457 notebooků s OEM Windows, 1 notebook s Ubuntu (Linux), 75 modelů bez OS (resp. jen v textovém režimu běžícím Linpusem, což je vtip od Aceru – „Lin“ jako Linux, „Pus“ jako „pus“, tedy přeloženo z angličtiny: hnis). )

Navíc OEM Windows jsou vždycky zprzněné dalším dodatečným softwarem od OEM. Serepetičky na „vylepšení“, které naopak Windows jen škodí. Viz článek:

„Tohle do těch počítačů fakt nedávejte“

Neprahnu po tom, aby jakési vyšší dobro v podobě regulátora nařídilo výrobcům lepit do notebooků 20 různých systémů, v čemž bude jen chaos. Nabízet stejné modely počítačů s OS a bez OS by také bylo fajn – ale úplně nejlepší řešení by bylo takové, že, když si koupím počítač s OEM Windows a nebudu je chtít používat (jak se mě ptá EULA při prvním spuštění), výrobce to přijme jako fakt. Obratem mi vrátí peníze za licenci a já nálepku s produktovým klíčem vyhodím. Nic jednoduššího není.